Někdy stačí ke tříbodovému zisku docela málo. Asi tolik, co předvedli fotbalisté Viktorie Žižkov v premiérovém domácím vystoupení v letošním ročníku II. ligy proti Vítkovicím.

Díky šťastné brance v 83. minutě se na mizerném vydupaném trávníku protrápili k výhře 1:0 nad soupeřem, jenž v minulé sezoně skončil těsně nad sestupovým propadlištěm.

Co tedy přinesl první zápas sezony pod žižkovským vysílačem?

TŘI BODY. Kritickým pohledem vzato, největší plus nedělního dopoledního představení z pohledu domácích. Na jaře ještě v I. lize Viktorka vyhrála na svém stadionu jen jednou. Teď to bude pokaždé její povinností, pokud se chce opravdu rychle vrátit mezi elitu.

NESEHRANOST TÝMU. Žižkovský trenér Petržela si tvoří mužstvo podle svého obrazu, to ale zatím vypadá spíš jako hrubý kámen. A na jeho vybrušování není moc času. „Je tu spousta problémů, řešíme je za pochodu,“ neztrácí rozvahu zkušený kouč. Pravá strana sestavy hrála pod psa, a tak Kučeru i Vaculíka včas vystřídal.

POSILY NEZKLAMALY. Noví a přesto zkušení hráči se snaží plnit, co se od nich čeká. To třeba na jaře ve Viktorce nebylo pravidlem. Stoper Mareš odehrál zápas bez chyby, bylo vidět, že v Třinci, kde inkasoval Žižkov školácký gól, chyběl. A při absenci Petrouše podržel i kolegu v obraně Petrů. Culek dal vítězný gól, oživení přinesl střídající mladík Hromek.

TRAGICKÁ KONCOVKA. V prvním poločase poněkud bázlivý soupeř z Vítkovic pouštěl viktoriány do jedné šance za druhou. Dvakrát Bukač s Kalodem, tedy oba útočníci a jednou i záložník Vaculík však nimi velkoryse pohrdli. Mohlo se to vyplatit, výhru nakonec přinesla až náhodná a pro hosty nešťastná situace. Ani v nové sestavě tým zatím neumí řešit finální situace před brankou soupeře.

TRPĚLIVOST. Rychle za sebou jdoucím výměnám trenérů je snad už na Žižkově konec. Vedení pochopilo, že tudy cesta nevede, i když za to na jaře zaplatilo vysokou cenu v podobě sestupu. Petržela je (zatím) trpělivý. „Vyhráli jsme, jsem maximálně spokojen,“ řekl po zápase.

NERVOZITA DIVÁKŮ. Fanoušci naopak trpělivost nemají žádnou. Alespoň ti dlouholetí, co se scházejí na hlavní tribuně. Hráče i nového trenéra svými pokřiky spíš znervózňovali. Vyrovnat se s pádem do II. ligy asi není tak snadné, frustrace je stále ještě čerstvá.

close zoom_in

Šmudla nebo šibenice, je to jedno, říká Culek

První zápas před domácími diváky v novém působišti a hned vítězný gól. Pětatřicetiletý štítový záložník Viktorie Žižkov Richard Culek svým gólem porazil 1:0 Vítkovice, i když gól to byl nadmíru šťastný.

„Po standardce Radek Bukač střílel na bránu, gólman by to asi měl, ale já jsem stál naštěstí ve směru dráhy míče. Ten mě trefil do těla a odrazil se do protipohybu brankáře, který na to už nemohl zareagovat,“ popsal rozhodující chvilku autor jediné branky zápasu.

Byla to tedy tak trochu náhoda…

Ano, ale počítá se. Je to úplně jedno, zda jde o trefu do šibenice nebo takovou šmudlu. Vždyť nám pomohla ke třem bodům. Do vápna přitom moc nechodím, jenomže v tomto případě chybělo už jen sedm minut do konce.

A herní projev týmu?

Absolutně se nám nepovedl první zápas v Třinci, kde jsem měl v poslední minutě šanci na vyrovnání. Bylo dobré, že jsme si v první půli vytvářeli šance, ale jejich neproměňování naopak o to víc motivovalo soupeře. Bylo to stresující, dlouho stav nula nula a k tomu tlak ze strany trenéra i diváků.

Diváci byli docela nervózní…

Už mám něco za sebou, tak jsem se naučil jejich negativní projevy neposlouchat. Snažím se to vštípit i mladým klukům, protože to rozptyluje. Jakmile o tom začnete přemýšlet, výkon jde dolů. Prostě jde o to, víc si věřit a umět na hřišti prodat, co umím. Je lépe se o něco pokusit, než se schovat.

Vy jste tady nejstarším hráčem týmu.

Myslím, že je to i vidět, jak se snažím spoluhráče přimět, aby měla naše hra tvar, ne jen zběsile nakopávané míče. Od toho tu jsem.

Proč jste odešel z Belgie?

Můj klub FC Brusel sestoupil do druhé ligy, došly peníze a začaly se dělat změny. Vrátit jsem se sem nechtěl, ale mám nějaké rodinné potíže a také jsem potkal trenéra Petrželu, který mě vedl už před lety v Liberci. Důvěřujeme si, tak jsem mu kývl na nabídku.

Máte přehled o druhé lize?

Ani ne. Vím jen to, že sestoupily Zlín a Žižkov. Dva dosavadní zápasy mi ukázaly, že potřebujeme víc fotbalovosti i sebevědomí. Bude to těžké, hrát o postup.

Komu přejete v první lize?

Bohemians 1905, tam jsem prožil krásné časy. A také Liberci, jehož jsem odchovancem. Teď mě ale zajímá jen Viktorka.