Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Kdo je Jindřich TrpišovskýPatří k nastupující generaci trenérů, narodil se 27. února 1976. Začínal u mládeže, působil ve Spartě i Bohemians 1905. Na Žižkově byl nejdříve asistentem, loni v létě přešel na post hlavního trenéra. Po špatném začátku tým zvedl a vytáhl ho na páté místo.

Trenére, loňský ročník FNL jste zakončili na pátém místě, s jakými pocity?
Vládla spokojenost. Na Viktorce byla po předešlých letech velmi složitá situace. Přišla přestavba kádru, poté velmi špatný start do soutěže. Po osmém kole jsme byli dokonce na čtrnáctém místě. Pak se podařilo mužstvo vhodně doplnit, přišli kvalitní hráči. Podařila se nám bodová šňůra a my se vyšplhali na pátou příčku.

Konec soutěže už ale nebyl tak oslnivý. Souhlasíte?
Nedařilo se nám doma. V tabulce venkovních zápasů jsme byli první. Na vlastním hřišti ale až dvanáctí. Prohráli jsme se Zlínem, Vlašimí a také Táborskem. Projevila se nezkušenost týmu, nedokázali jsme se prosadit do plné obrany. Na to jsme se v přípravě zaměřili.

O prvním roce ve své funkci jste hovořil jako o konsolidačním. Ten druhý má být postupový. Považujete to stále za reálné?
Před rokem jsme si stanovili dvouletý cyklus. V prvním se mužstvo mělo sehrávat a v tom druhém zaútočit na postup. Teď v létě jsme museli cíle přehodnotit, protože došlo k řadě změn v klubu. Tato sezona tak bude opět přechodná, ještě nejsme připraveni na nejvyšší soutěž ani sportovně, ani ekonomicky.

Co znamená termín přechodná?
Po sportovní stránce musíme docílit stav, kdy spolu zůstane pohromadě osmdesát procent kádru alespoň dvě sezony. Jedině potom můžeme jít do ligy.

To v letošním přestupním termínu odešlo z Viktorie osm hráčů a sedm jich přišlo. Dá se říci, čí odchod vás nejvíce zamrzel, a který příchod jste nejvíc přivítal?
Je to bohatý výčet, nicméně je poloviční než loni. V první řadě musím říci, že mě těší, že se nám daří vychovávat hráče pro ligu. Za poslední sezonu jsme jich do nejvyšší soutěže připravili hned sedm. Každý odchod je ale bolestivý, nejvíce ty krajních hráčů Hadaščoka a Vukadinoviče. Příchody mě těší všechny. Přišli mladí hráči, pracovití a hladoví. Přesně takoví, jaké chci ve Viktorce vidět. Pokud bych měl jmenovat jednoho z nich, tak jsem rád za Josefa Marka z Dukly, který splňuje parametry vysokého útočníka ve středním věku. Moc jsme o něj stáli a těší nás, že nám dal přednost před Slováckem.

Ve funkci generálního manažera se na Žižkově objevil Ivan Horník. Vítáte příchod člověka s fotbalovým škraloupem?
Ivana jsem poznal cirka před měsícem. Nemohu hodnotit to, co se dělo před jedenácti lety. Já poznal, že fotbalem žije. Vnesl do klubu profesionalismus. Dbá na sebemenší detaily, sportem počínaje, čistotu na stadionu, zázemí pro hráče. Vytváří tlak na všechny zaměstnance. Rozproudil zde všem krev.

Už za jeho působení jste, dle vašich slov, zažil na Viktorii nejkvalitnější přípravu. Jaká byla?
Absolvovali jsme týdenní soustředění v Blšanech, které nám ohromně pomohlo. Důležité bylo, že jsme byli spolu pohromadě, mohli, vedle tréninku, absolvovat i teambuildingy. Doplnili jsme různé pomůcky, které nám chyběly. No a sehráli jsme také řadu kvalitních utkání.

A v nich jste uspěli také výsledkově. Porazili jste Bohemians 1905 1:0, remizovali s Teplicemi 4:4. Nebál jste se před startem FNL, že to hráče uspokojí?
Někdo říká, že by měla být špatná příprava a pak přijdou výsledky v soutěži. Já si to nemyslím. Loni jsme měli hodně špatnou přípravu a hned jsme prohráli v prvním kole se Sokolovem. Máme mladý kádr, hráči potřebovali pozvednout sebevědomí. Když porazili v Ďolíčku Bohemku v plné sestavě, tak věděli, že naše cesta někam vede.

Nepotěšilo vás jistě, že se vám během přípravy rozpadla brankářská dvojice, když vám chybí Lukáš Zich. Veliká komplikace?
Ano, po dlouhé době jsme si libovali, že máme ideálně složenou brankářskou dvojici. To znamená, že máme „staršího gólmana", který má něco za sebou a je profesionál
a k němu mladík. Tomáš Holý ovšem udělal obrovský výkonnostní vzestup a například nyní s Olomoucí ukázal, že je velikou oporou. Trenéra brankářů Štěpána Koláře jsme zapojili do tréninku a plní nám roli staršího gólmana a případné brankářské trojky on.

V prvním kole FNL na vás čekala exligová Olomouc, cítil jste z kabiny zvýšenou nervozitu?
Cítil, byl to takový souboj Davida a Goliáše. Profilicenci jsem studoval v Olomouci, v tamním klubu jsme měli stáže, a tak vím na jaké bázi funguje. Například jejich práce s mládeží by mohla být příkladem pro celou republiku. Zázemí stadionu. Spočítal jsem si, že kádr Olomouce má dohromady okolo 800 ligových startů, o tom se nám mohlo jenom zdát. Na druhou stranu bylo lepší s nimi začínat a ne na ně narazit někdy v osmém kole, až se rozjedou.

Tak to vypadalo v duelu s OLOMOUCÍ

To zapříčinilo i slabý první poločas, který byl z vaší strany směrem dopředu, až na gól ze 46. minuty, sterilní?
V první půli nepřišla s výjimkou gólu šance snad ani na jedné straně. Hráčům na hodnocení jsem říkal, že jsem nadmíru spokojený s jejich defenzivou. Bohužel ale nebyli schopni něco vymyslet směrem dopředu, to ale souviselo také s kvalitou soupeře. Věděli jsme ale, že první gól udá ráz zápasu, což se potvrdilo. V prvním poločase nechtěly oba týmy hlavně udělat chybu. Olomouc byla favoritem, remízový stav 0:0 proto nahrával nám. To se v neděli otočí. Plichta bude výhodná pro naše soupeře.

Ústřední dvojicí týmu se stali Podrazký a Šťastný. Je to tak?
Ano, to byli rozdíloví hráči. Míra Podrazký měl bilanci jeden gól a jednu asistenci a hlavně bez problémů unesl tíhu zápasu. Marcel Šťastný dal vítězný gól, ale hlavně řídil celou defenzivu. Je to pilíř našich zadních řad.

Nicméně Šťastný při snížení Ordoše zaspal. Káral jste ho za to?
Marcel má tendenci být někdy rychle nahoře a v kabině hned vykřikoval, že dal vítězný gól, proto jsem mu říkal, že se to maže, jelikož byl u obdržené branky. Na druhou stranu prokázal veliký charakter. Prakticky na začátku přípravy se zranil a měl veliký výpadek. Jeho chyba tak vyplynula z únavy.

Nejbližší utkání Viktorie ŽižkovNeděle 10. srpna 10.15 FK Pardubice – Seifertova třída, Praha 3

Jste na koni a hrajete doma s Pardubicemi. Nemůže dojít k jejich podcenění?
Věřím, že ne. Musíme si uvědomit, že se dostáváme do opačné pozice. Přijedou Pardubice, pro které bude remíza úspěchem. Teď nastává těžká chvíle pro naše mladé hráče, kteří musí vyhrát. Je třeba zlepšit útočnou fázi, dostat soupeře pod tlak a hrát co nejvíc v jeho vápně.

Na koho si dávat největší pozor?
Stěžejním hráčem Pardubic je střední záložník Jan Jeřábek. Je silný na míči, má výbornou techniku, zkušenosti.

Byl byste zklamaný, pokud byste neměli po úvodním domácím dvojutkání šest bodů?
V tuto chvíli ano. Pokud jsme doma dokázali porazit Olomouc, tak jsme schopni zvítězit i nad Pardubicemi.