„Především bych ale chtěl vyseknout poklonu Tijanimu Belaidovi, protože to, co předvedl před třetí brankou, patří do rejstříku fotbalových gentlemanů,“ vykládal Šenkeřík. „Už jsem mu poděkoval.“

Dva góly, pokaždé z vápna, nejprve nohou, poté hlavou, vsítil forvard už v průběhu první půle.

A pak? Běžela 74. minuta, Belaid mohl po krásném sólu zakončovat sám a s jistotou takřka stoprocentní by byl úspěšný. On ale nezištně přihrál Šenkeříkovi a hudební znalec svůj koncert zakončil doklepnutím míče do prázdné brány.

„Trochu to ze mě spadlo,“ mohl si pak odfouknout muž, jenž se v posledním pohárovém duelu s Tiraspolem nevešel ani na lavičku. „Jestli se teď udržím v základní sestavě, to ale nevím. Budu respektovat rozhodnutí trenéra,“ odpověděl Šenkeřík hodně diplomaticky.

„Určitě si o elitní jedenáctku nahlas řekl,“ pravil kouč Karel Jarolím.

Jeho svěřenci dali do té doby letos jen dvě branky – tedy méně, než včera během jediného dne. A svůj podíl na tom měl i další navrátilec do sestavy, pravý obránce Matej Krajčík, jenž při druhém gólu měl dost času na centr – a tak Šenkeříkovi balon posadil krásně přímo na hlavu.

„Něco podobného jsme cvičili na předzápasovém tréninku,“ radoval se Šenkeřík. Poneděli suverénně nejproduktivnější slávistický útočník.