Udržování stejné kvality, provzdušňování, kropení, hnojení i přesný střih, a to na délku maximálně 30 milimetrů - a to vše proto, aby byl perfektní fotbalový trávník schopný rychlé regenerace a odolal i opakované zátěži. Zodpovědný je za něj groundsman, tedy správce fotbalového trávníku.
„Profesionálních groundsmanů je v Česku zhruba dvě stě, těch amatérských až na čtyři tisíce. Většinou jde o bývalé fotbalisty, případně trenéry, kteří procházejí rekvalifikačním kurzem, skládajícím se z praktické i teoretické výuky,“ vysvětluje Michal Koťan z IOG The Institute of Groundsmanship Česká republika, sdružující groundsmany z celého Česka a Slovenska. Jako dlouholetý předseda je přitom zodpovědný za hodnocení kvality trávníků na prvoligových stadionech a fotbalových hřištích nižších kategorií. Mimo to působí také v Českém fotbalovém svazu.
Západní Evropa by nám měla být příkladem
Práce groundsmana je náročná a přináší své výzvy. Mnohé z nich jsou výsledkem nutnosti sladit potřeby a požadavky uživatelů a úřadů při současném udržení nízkých nákladů. „U nás jde stále o menší odvětví, ale například v Británii, která je právem považována za Silicon Valley of turf, tedy globální centrum v oblasti péče o sportovní trávníky, investují nemalé peníze do nových technologií a vysoce kvalifikovaných odborníků. To u nás chybí,“ dodává Michal Koťan.
Groundsman zodpovídá za kvalitu hřiště. Fotbalový trávník by měl být hustý a rovnoměrný, odolný vůči zátěži a s rychlou regenerací. Důležitý je také rovný povrch, dobře odvodněný, aby dokázal předcházet tvorbě kaluží a nerovností, které by mohly ovlivnit hru a zvýšit riziko zranění. Pravidelná údržba je klíčová a zahrnuje sekání, zavlažování, hnojení a rekultivaci. Zkrátka dokonale upravené hřiště je to, co dělá fotbal fotbalem.
Aby se trávník udržel v co možná nejlepší kvalitě, doporučují odborníci jeho častější sekání. Díky tomu dosáhne konzistentní výšky, omezí se výskyt plevele a zvyšuje se odolnost proti poškození. Častější sekání ovšem vyžaduje další zdroje, ke kterým mnoho správců, zejména v menších klubech, nemá přístup. Nedostatek pracovních sil je tak trvalým problémem a hledání kvalifikovaných zaměstnanců pro změnu dlouhodobě obtížně řešitelné.
V rámci Evropy v robotickém sekání vede Švédsko
I z toho důvodu experti na trávník a správci fotbalových klubů hledají nová udržitelnější řešení. Jedním z nich je odklon od těžkých strojů na fosilní paliva, které vyžadují řadu operátorů, k lehčím, akumulátorovým a energeticky úspornějším autonomním technologiím. Tímto přechodem se snižuje uhlíková stopa a zároveň se šetří čas a peníze, což umožňuje menším klubům a areálům lépe udržovat své trávníky ve špičkovém stavu.
Podle nejnovějších dat společnosti Husqvarna se stále více fotbalových klubů rozhoduje pro robotické sekání. Například ve Švédsku tuto alternativu využívá 10 % fotbalových hřišť, v Nizozemsku 4 % a v Německu 3 %, konkrétně kluby jako Sport-Club Freiburg, SW Werder Bremen a 1. FSV Mainz 05.
„Pro fotbalové hřiště a tréninkové plochy je vhodná robotická sekačka Husqvarma CEORA™, která disponuje vysokým výkonem, nízkou hlučností a nulovými přímými emisemi. Právě tyto modely jsou dnes nápomocny mnoha klubům – částečně díky své kapacitě – aby bylo fotbalové hřiště posečeno rychleji. Otevírá to spoustu možností hlavně pro menší kluby, které nebudou muset sekat tak často," vysvětluje Stefan Cårebo, konzultant trávníků pro švédskou fotbalovou asociaci.
Úspora času i peněz
Hlavní výhodou robotických sekaček je udržování dostatečně hustého trávníku, aby odolal poškození při hře. Tím, že se trávník seká ve dne i v noci – i když prší, je vždy posečený na stejnou výšku, díky čemuž představuje vysoce kvalitní a bezpečný herní povrch. „Robotické sekačky Husqvarna jsou vybaveny malými otočnými noži na žacím disku, které generují drobné odřezky. Ty pak přirozeně hnojí trávník, který roste lépe a je silnější," dodává Patrik Jägenstedt, vrchní ředitel moderního vývoje ze společnosti Husqvarna. Toto tvrzení potvrzuje i výzkum z university v Pise, kde zjistili, že častější sekání odstraňuje menší část stébel, čímž rostliny zažívají menší stres a tím pádem lépe rostou.
Fotbalové kluby navíc oceňují také snížení nákladů na pracovníky, kteří tvoří přibližně 60–70 % celkových výdajů na údržbu trávníku. Nahrazením konvenčních sekaček autonomním řešeními lze snížit náklady přibližně o 50 %. S menší potřebou obsluhovat ridery a ručně vedené sekačky si může správce pozemků uvolnit čas na jiné činnosti.
Robotika je budoucností
V budoucnu by autonomní sekačky pro údržbu sportovních hřišť mohly být schopny řešit ještě složitější úkoly. Za předpokladu podobných poklesů cen technologií jako v jiných odvětvích a zlepšení technologie akumulátorů a senzorů se robotické stroje nebudou používat pouze k sečení, ale díky využití umělé inteligence a strojového učení budou zvládat řešit další úkoly, jako je například shromažďování údajů o trávníku, plevelech, zavlažování, půdě, poškození, hubení škůdců atd.
Přechod na autonomní řešení s největší pravděpodobností v budoucnu ovlivní i samotný design a výstavbu sportovních klubů a atletických hřišť. Jejich nižší hmotnost a chytré funkce mohou dát architektům více svobody v kreativitě a otevřít nové možnosti designu.