Prastará a už bájná příhoda není rozhodně jediným pojítkem českého fotbalu s legendárními Kanonýry z britské metropole.
Arsenal má v Česku jméno především díky působení Tomáše Rosického a Petra Čecha. Prodrat se do prvního týmu zkoušel také nynější útočník Karviné Michal Papadopulos, během ročního hostování v sezoně 2003/04 však nastoupil pouze k jednomu zápasu Ligového poháru.
Ale pozor, malou stopu v něm zanechal také nynější extratalent ze Sparty Adam Hložek. Ve čtrnácti letech byl v Londýně na pětidenní stáži.
Jen ty střety českých mančaftů s mužstvem nyní už hrajícím v červenobílé kombinaci nejsou zrovna na velké vzpomínání.
Začněme Spartou, ta se s ním potkávala častěji. Jenže ta bilance! Šest zápasů v prvních sedmi letech tisíciletí. Šest porážek, jen dva góly.
Jeden gól byl tedy mimořádný: šikovný mladíček Rosický v říjnu 2000 snižoval na památném Highbury v poslední minutě duel Ligy mistrů na 2:4 po nádherném sólu. Už tehdy asi trenéra Arsenalu Arséne Wengera napadla větu, již na záložníkovu počest pronesl později: „Když milujete fotbal, musíte milovat Rosického.“
Česká hvězda se nakonec do Arsenalu přes Dortmund dostala a dokonce dala Spartě gól. Rosický se trefil na konci srpna 2007 v kvalifikaci Ligy mistrů, kam samozřejmě šel Arsenal.
Poté „Rosa“ vyhlásil: „Radši bych hrál proti Slavii.“ Splnilo se mu to za pár týdnů. Jeho celek se potkal se sparťanským rivalem právě v základní skupině Champions League. Doma vyhrál 7:0, Rosický gól nedal, odehrál půl hodiny.
„Cítím se ponížený,“ přiznal pak kapitán Slavie Stanislav Vlček. Odveta už byla lepší, skončila bezgólovou plichtou.
Ta by se Slavii ve čtvrtek v prvním utkání čtvrtfinále dozajista zamlouvala.