Co bylo důvodem porážky s Tempem?
Protože jsme si nepohlídali dvě standardní situace. Věděli jsme, že je hrají na zadní tyč, byli na to určení hráči, ale bohužel jsme to ani tak nezvládli ubránit. Podobná nedůslednost nás doprovází celou sezónu, nyní nás potrestala ve finále, škoda. 

Nemělo standardních situací Tempo až moc? 
To vycházelo z jejich tlaku, ne vždy jsme dokázali zachytit náběh a faulovali nebo zahráli na roh. Před gólovým rohem jsme nezachytili pohyb středního záložníka, který pokračoval v akci a my reagovali pozdě. U standardky před druhým gólem jsme naprosto nesmyslně faulovali hráče, kterého jsme skvěle zavřeli v rohu. Faulem jsme ho vysvobodili a pak z toho byla vítězná branka. 

Jak moc vám chyběl zraněný Ondra Suchan? 
Hodně, o tom není pochyb, ale kluci, kteří nastoupili na jeho místě to zvládli. Ať už to byl věkem stále dorostenec Jirka Sabo nebo Milan Bialek, který chudák musel nastoupit nemocný, kdy měl ještě pár hodin před zápasem horečky. Ale zvládli to. Suchy nám nakonec nejvíce chyběl při standardkách. Věřím, že s ním bychom je ubránili a sami bychom z nějaké udeřili. Také jsme jich kopali hodně. 

Líbil se vám fotbal ve finále?   Nelíbil. Soustředili jsme se na defenzivu, což nebaví mě, hráče a ani fanoušky. Chtěli jsme ale uspět a věděli jsme, že když Tempu ucpeme křídelní prostory, zatáhneme se, že budou mít problém vytvářet si šance a s přibývajícím časem znervózní. Bohužel jsme jim nabídli pár zbytečných standardech a z nich jsou velmi nebezpeční. 

Co jste řekl hráčům po zápase? 
Že jsem na ně pyšný, poděkoval jsem ji. Před krásnou kulisou obstáli, zahráli na hraně svých možností, drželi krok se soupeřem, který je kvalitnější, sebevědomější a výrazně zkušenější. A taky, že mě mrzí, že neumí takto na hraně svých možností zahrát v přeborových zápasech. Poprvé v letošní sezóně jsem viděl někoho dohrávat s křečemi. 

Jak se vám líbila divácká kulisa? 
Byla parádní. Zažil jsem jí loni jako trenér Tempa. I proto jsem si přál do finále postoupit. Kluci z Tempo Ultras si to tradičně užívali, ale na rozdíl od loňského roku, kdy jejich soupeř fanoušky neměl, letos jim ti radotínští zdárně sekundovali a společně vytvořili úžasnou atmosféru pro všechny aktéry zápasu. 

Co jste říkal na vítězné provokace útočníka Kloučka z Tempa? 
Kluci mi říkali, že se nám dost vysmál po posledních porážkách a po finále natočil nějaké urážlivé video. Já Klugeho dobře znám, vím, že to nemyslí zle, samozřejmě by jako vítěz mohl projevit k soupeři větší respekt, po výhře umí být machr každý. Na druhou stranu ho naši kluci na hřišti do ničeho nepustili a on brzy střídal, což je ta nejlepší odpověď. Sám dobře ví, že umí zahrát mnohem lépe. 

Předávání stříbrných medailí. | Video: Deník/Michal Káva

Proč nejste schopni podobný výkon předvádět pravidelně v soutěži? 
Všechno je to o ochotě. Jak jsem zmínil dříve, ve finále jsem viděl poprvé některé hráče dohrávat s křečí. V soutěži mi občas přijde, hlavně poslední kola, že si jdou někteří jen zahrát, ne to odmakat na hraně svých možností. Rovněž je to o kvalitě, na některé týmy v přeboru zkrátka nemáme, občas je pak překvapíme, ale nejde to neustále. 

Udělal byste před finále či během něj zpětně něco jinak? 
Možná bych později střídal. Jenže kluci na hřišti už toho měli plné zuby. Pravda je ale taková, že když vystřídalo Tempo, jejich kvalita šla nahoru, u nás tomu bylo naopak, z lavičky jsme si nepomohli a rychle nám docházely síly. 

Co byste vzkázal soupeřům z Tempa? 
Ať si ten úspěch užijí, je zasloužený, byli lepším mužstvem, na konci měli i více sil. Je potřeba si to umět přiznat, vyhodnotit a vzít si z podobně velkých zápasů co nejvíce hlavně pro naše mladé hráče. Věřím, že to v dalších letech zužitkují.