Několikrát hovořil o tom, že klubem jeho srdce je vršovická Bohemka. Kromě toho však kouče Martina Pulpita pojí silné pouto i s Viktorií Žižkov, kde právě startuje své nové trenérské angažmá.

„Strávil jsem ve Viktorce krásná dorostenecká léta,“ vzpomíná Pulpit na dobu, kdy ještě neseděl na lavičce, ale pobíhal po zeleném pažitu.

A hned vzápětí velí: „Je třeba udělat obrovské změny.“

Jak by se o vás mělo v souvislosti s Viktorkou mluvit? Jako o muži, který hrál atraktivní fotbal, který vytáhl mladíky do velkého fotbalu…?

To všechno se bude odvíjet od toho, jaký dáme dohromady kádr. Stávající mužstvo se rozhodně bude muset velmi výrazně proměnit. Hodně situaci probíráme hlavně s ředitelem klubu Jiřím Rývou.

Ve kterých řadách chcete posilovat?

Ve všech.

O týmu Viktorie Žižkov máte velké povědomí, sám jste prozradil, že na jeho zápasy jste často a rád chodil…

Je pravda, že s týmy, které jsem trénoval, jsme proti Viktorce časově většinou nehráli, takže jsem stíhal její utkání sledovat. To mi ale příliš nepomůže, protože, jak jsem řekl, tým se musí hodně změnit.

Ve Viktorce se trenéři v poslední době mění jako na běžícím páse. Neberete to tak, jako že strkáte hlavu do oprátky?

Víte, připomíná mi to situaci z roku 2004, kdy jsem nastupoval do Plzně. Ona tehdy spadla do druhé ligy, osmnáct hráčů odešlo, a já jsem přesto dokázal splnit cíl, které mi vedení dalo. Myslím, že jsem trenér, který nemluví, ale maká. Nejsem ten typ, který by se všude ukazoval na úkor práce.

Angažmá na Žižkově berete jak? Jako výzvu?

Jo, je to výzva. Velká výzva. Chci vrátit Viktorku tam, kam patří.