Derby pražských „S“ rozhodl brankou už ve 4. minutě. Navíc se naněmvyfauloval Horváth. „A kdyžmě před koncem zápasu trefili fanoušci kelímkem do ruky, mohl jsem ještě ukončit utkání. Teďměna Letné asi nebudou mít rádi,“ usmíval se slávista Pudil po svém extra zápase.
Všiml jste si transparentu v hledišti, který mířil na vás: „Pudile, nauč se chodit do školy“?
Abych řekl pravdu, tak sám od sebe jsem ho ani nezaregistroval. Ale opravdu nevím, co tím sledovali. Přerušil jsem školu, protože jsem se rozhodl hrát fotbal.Ten je prvořadý.
A daří se vám. Ve třetím zápase po sobě jste vstřelil branku…
To je pravda. Trenér mi hodně zdůrazňuje, abych v zápase často střílel, a zatím to vychází náramně. I v dalších utkáních jistě budu dál zkoušet střelecké štěstí (úsměv).
Tentokrát jste se trefil dost netradičně kolenem. Vzpomenete si na podobně kuriózní zakončení, po němž byste skóroval?
Nevybavuju si nic podobného. Většinou se trefuju nohou nebo hlavou (smích).
V první půli dostal Pavel Horváth po souboji s vámi červenou kartu. Jak jste ten moment viděl?
Skluzem jsemmuvypíchl míč, ale přitom jsem fauloval. Po právu jsem dostal žlutou kartu. Ale potom se pomně naprosto nesmyslně ohnal. A správně byl vyloučen.
Už vám stihl pogratulovat váš dědeček Pavel Stratil, někdejší kanonýr, který je spojován se Spartou?
To už neplatí, od té doby, co jsem přestoupil do Slavie, fandí celá rodina včetně něj sešívaným. Čeká naměpřed stadionem, tak doufám, že mi ještě pogratuluje.
