Šestadvacetiletý Vošahlík v Příbrami začínal s velkým fotbalem, do prvního týmu nakoukl už v šestnácti letech. V roce 2007 zamířil do Jablonce, o pět let později přestoupil do Slavie. V ní však po jedné sezoně přišel o místo a putoval na hostování do Českých Budějovic a naposledy do Karagandy.

V lednu se vrátil do Slavie, která s ním však po příchodu Jaroslava Mihalíka nepočítala a dala mu svolení k odchodu. Vošahlík se rozhodl pro návrat do rodného města. „Měl jsem s Příbramí jet už na soustředění, ale vše zkomplikovala nemoc, kvůli které jsem dva týdny jen ležel v posteli. Jsem proto rád, že se vše stihlo alespoň na poslední chvíli," řekl Vošahlík.

Divoké dobrodružství

Měl i nabídku na návrat do Kazachstánu, ale přednost dal návratu domů. „Rok v Kazachstánu bylo divoké dobrodružství. Tam je všechno jiné, co se týče životního stylu. Chtěl jsem větší klid. Proto jsem rád, že jsem zpátky v Příbrami. V pátek jsem přijel, sednul jsem si s panem Starkou a za minutu jsme byli domluveni," uvedl Vošahlík.

Ačkoli v Příbrami nepůsobil devět let, výraznější změnu nezaznamenal. „Zjistil jsem, že nového tu není skoro nic. Všechny lidi ve vedení znám. Pořád to zůstal rodinný klub s krásnou atmosférou," uvedl.

Střelecké trápení

Vedení klubu od něj očekává, že z pozice krajního záložníka či útočníka pomůže prolomit střelecké trápení. Příbram nedala na jaře ve dvou zápasech ani gól.

„Ale teď proti Slovácku měla hrozně moc šancí a chyběly centimetry. Věřím, že se to jednou brankou prolomí a bude to zase dobré. Ať už ten gól dám já, nebo někdo jiný," řekl Vošahlík.

Čtěte také: Slavia zúžila kádr. Do Španělska nevzala Vošahlíka, Kodra a Součka