VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Oslavy titulu jsou vždy nádherné, nezapomenutelné zážitky, vzpomínají Luboš Kozel a Zdeněk Šenkeřík

Praha -Je mezi nimi desetiletý věkový rozdíl a tedy se v jedné kabině nepotkali. Přesto mají něco společného. Kromě toho, že ve své době patřili k oporám Slavie, oba měli tu čest si vychutnat ten opojný pocit, kdy zvedáte nad hlavu pohár pro mistra ligy. Luboš Kozel tak učinil v roce 1996, Zdeněk Šenkeřík v letech 2008 a 2009.

28.5.2017
SDÍLEJ:

Trenér Luboš Kozel. Foto: PSPA / Slávek Růta

Pánové, na co si vzpomenete jako první, když se řekne mistrovský titul?
Kozel: Pro mě to byla asi nejlepší sezona vůbec, vrchol mého působení ve Slavii a vrchol to byl i pro řadu dalších hráčů. Prohráli jsme v Drnovicích 0:3 a jeli domů. Jestli se nepletu, tak Olomouc hrála v Uherském Hradišti a kdyby uspěla, museli jsme to uhrát v následujícím zápase. Ta ale prohrála a tak jsme to zjistili po cestě zpátky z Drnovic.

Šenkeřík: Na obrovskou euforii. Nikdo moc nevěřil tomu, že to zvládneme. Od titulu v roce 1996 už uběhl dlouhý čas a mužstvo bylo poskládané z hráčů, se kterými se moc nepočítalo. Klub neměl v té době takové finance, ale Karel Jarolím dostal z hráčů maximum. Přes Žilinu a Ajax jsme postoupili do skupiny Ligy mistrů a od toho se všechno odvíjelo. Povedlo se nám to.


Jak se cítí hráč po náročné sezoně, když vyhraje rozhodující zápas? Cítí spíše radost nebo velikou úlevu?
Kozel: Ani nevím, my to vlastně nevyhráli. (směje se) Měli jsme ale takový náskok, že to k tomu směřovalo. Chyběli nám ještě tři zápasy a věděli jsme, že když to nevyšlo v těch Drnovicích, že to zvládneme v tom příštím.

Šenkeřík: Hráčů mi bylo až trochu líto poslední měsíc, jednou nohou byli mistři, ale pořád to nešlo. Vyhrávali, stále to ovšem neměli ve svých rukách a hráli až do posledního kola, což také nebývá tak často zvykem. Muselo to být hodně náročné, musím před nimi smeknout klobouk. Byli pod tlakem, všichni je pasovali do role favorita, hodně do toho vedení investovalo.

Jaké byly tehdy oslavy?
Kozel: Krásné, to jsou pokaždé. O to cennější to bylo, že šlo o první slávistický titul po 49 letech. Všichni na to čekali a užívali si to.
Šenkeřík: Byly obrovské. Jsou to zážitky, které člověk nezapomene. Jarolím se snažil mírnit tu euforii, ale byla tak skvělá parta, že to šlo skvěle. Pak se udělalo několik změn, vyhrál se opět titul, ale už to nebylo ono.

Kdo byl tehdy největší tahoun?
Kozel: To už snad ani nevím, byli jsme dobrá parta, která měla hned několik tahounů. Kdybych řekl jednoho, tak bych třeba dalšího urazil. (usmívá se) Výborné mužstvo, výborná parta, dodnes jsme kamarádi a jsme v kontaktu.

Šenkeřík: Charakterově jsme si sedli úplně všichni, nebylo to o tom, že by tam někdo vyčníval, měli jsme pokoru a věděli, že máme mužstvo poskládané z hráčů v uvozovkách odložených. Já v té době spadl z druhé turecké ligy a říkal si, kdo mě teď bude ve 27 letech chtít. Bylo to ale neskutečně načasované. Vyhrál jsem titul, otevřel nový stadion, vstřelil historicky první gól Slavie v Lize mistrů, užil jsem si to parádně.

Jak taková oslava titulu vůbec dlouho trvá?
Kozel: Bylo to hodně dlouhé kvůli tomu, že nám ještě chyběla do konce ta tři kola. Se spoluhráči, se kterými jsme tohle zažili, jsme se nedávno o tom bavili. Poslední tři týdny jsme už toho tolik nenatrénovali, ale jeli jsme na pozitivní vlně, vše nám šlo skoro samo a třikrát jsme ještě vyhráli.

Šenkeřík: Ty dva tři dny jsou krásné. Jste žádaní, všude na očích, každý chce být s vámi. Měli jsme to o to hezčí, že jsme k sobě všichni měli blízko lidsky. Teď to může být ale také o tom, že trenér Jarolím bude hráče, co má v reprezentaci, masírovat, aby to už ukončili. My jich tehdy moc neměli. (usmívá se)

Sledovali jste sobotní zápas Slavie s Brnem?
Kozel: Přepínal jsem to, protože jsem něco sledoval i pracovně a průběžně sledoval více zápasů.

Šenkeřík: Bohužel jsem nebyl na stadioně, ale viděl jsem to celé. Trochu mě mrzelo, že to bylo na Strahově. Jádro fanoušků, kteří tam celou sezonu skvěle fandili a dělali chorea si zasloužilo, aby to bylo v Edenu.


Co jste říkali na to, že se muselo hrát na Strahově? Zápas dopadl nakonec dobře, ale mohlo to být něco, co mohlo myšlení hráčů ovlivnit?
Kozel: Myslím, že na takových věcech se dají najít negativní i pozitivní věci. Kluci jsou doma v Edenu, ale někdo sám říkal, že doma už nevyhráli dvakrát za sebou a paradoxně tak mohl Strahov pomoct. Nešlo totiž o úplně domácí prostředí, přistoupili k tomu třeba zodpovědněji. Slavia má ale na Strahov dobré vzpomínky. Když odečtu Doněck, tak tam porazila AS Řím, Schalke, později Ajax. Pro Slavii musí být tento stadion oblíbený.

Šenkeřík: Poslední kola jsem viděl všechny zápasy a i když Slavia bodovala, tak se jí tolik herně nedařilo. Výsledkově to zvládali, ale herně tak úplně ne. Paradoxně to trochu pomohlo. Začali uvolněně, ale pak dali dva góly a bylo hotovo.


Když se vžijete do myšlení hráčů, co se jim musí honit v hlavě, když ví, že stojí před posledním zápasem, ve kterém prostě musí za každou cenu vyhrát?
Kozel: To je těžké takto říct. Důležitost na vás doléhá ze všech stran, ale je to spíše o tom, nenechat si to tolik připustit k tělu. Snažit se do toho jít jako kdyby to byl normální zápas a v klidu se na něj připravovat. Čím více mají hráči zkušeností, tím lépe se s tím vyrovnávají. Slavia to ale zvládla, jak se čekalo.

Šenkeřík: Záleží na každém. Slavia nemá moc hráčů, kteří by měli zkušenosti s bojem o titul, to také hraje obrovskou roli. Kluci umí hrát pod obrovským tlakem. Cesta to byla trnitá, ale vyhráli zaslouženě, moc jim to přeju. A teď se dostat do pohárů, tam je to krásné.

Myslíte, že může Slavia být na počátku nové cesty? Jak vidíte její nejbližší budoucnost?
Kozel: Slavia má vytvořené podmínky, aby měla silné mužstvo a hrála každý rok nahoře. Není to ale jenom o českém rybníku, ambice by měly být o hodně výš.
Šenkeřík: Myslím, že po těch letech by si to Slavia zasloužila, aby zaklepala na brány nejprestižnějších soutěží. Ekonomicky je silná, nebude problém koupit nějaké posily, ale změny bych udělal decentně, doplnil to o dva tři hráče a přivedl jednu osobnost, hvězdu, která by přitáhla lidi. S tímto kádrem bych pracoval dál, Slavia má obrovskou šanci se dostat vysoko. Má výborného trenéra, vidím to dobře.

Autor: Michal Káva

28.5.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
18

Přibývá krádeží drahých kol na objednávku, potvrdily pojišťovny

Volby v Praze.
12

Praha volí jinak než zbytek země. Potvrdí se to i letos?

AKTUALIZOVÁNO

Letošní volby do Sněmovny nejsou podle Zemana zásadní ani zlomové

Letošní volby do Sněmovny nejsou zásadní ani zlomové, to je jen reklamní kampaň, řekl dnes prezident Miloš Zeman novinářům po odevzdání hlasu v základní škole v pražských Stodůlkách. Zopakoval, že sestavením vlády pověří vítěze voleb. Svůj hlas dal zřejmě Straně práv občanů (SPO), kterou před lety zakládal a která dřív nesla jeho jméno ve svém názvu. Zemana do volební místnosti doprovodila jeho manželka Ivana.

V televizi zabodoval Bartoš, Babiš působil unaveně, hodnotí experti

Specialisté na politickou komunikaci ocenili po čtvrtečních předvolebních debatách v České televizi (ČT) a na Nově především výkon šéfa Pirátů Ivana Bartoše, Babiš působil unaveně.

Střípky z debaty: Šlechtová u pozadí koně, Bartoš v koloně či letmý polibek

/VIDEO/ Co by udělal předseda SPD Tomio Okamura, když by si ministryně Karla Šlechtová zvrkla kotník? Proč se Michaela Marksová nerada fotí při výstupu z auta? Superdebata Deníku nebyla jen o politice.

Jsem gay, prohlásil den před volbami šéf zelených Matěj Stropnický

Předseda Zelených Matěj Stropnický dnes oznámil, že je homosexuál. Vyjádřil se tak ke spekulacím bulvárních médií. O svém soukromí mluvit neplánoval, voliči by ale podle něj tuto informaci vědět měli.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení