Přišel v sešívaných barvách a s drobně zarudlými tvářemi: „Dobrý den,“ pozdravil explzeňský Petr Trapp, nová posila fotbalové Slavie. Ten den bere jako nejlepší v kariéře…

Pak už jen formálně podepsal smlouvu na čtyři roky (podle odhadů na za 15 milionů korun) a navlékl nový dres s číslem dvě. „A jééé, to je po Mickaelu Tavaresovi. To mě s ním hned budete srovnávat,“ usmál se defenzivní záložník.

Taky se jedná – lidově řečeno – o obměnu hlava za hlavu.

Micheal Tavares má ale jiný styl. Já jsem jiný fotbalista. Nechtěl bych to rozebírat a rozmazávat. Tavares byl jen jeden.

Dobře, přání nováčka… Tak mi povězte – v Plzni působí hodně bývalých spartánů. Zazněly nějaké narážky, třeba od bývalého slávisty Pavla Horvátha?

To ne. Bylo to dost rychlé. Jen mi dal pár rad na cestu.

Jaké?

No vlastně to rady nebyly. Jen říkal, že je to pro mě krok kupředu, abych se toho nebál a že se za 14 dní uvidíme. (Slavia v prvním jarním kole hostí právě Plzeň, pozn red.)

Co jste si pomyslel v prvních chvílích, po oznámení zájmu Slavie?

V tý době jsme byli zrovna na Kypru. V první chvíli jsem tomu nechtěl věřit. Zbývalo necelých 14 dní do ligy, ale rozhodnutý jsem byl hned.

Co vůbec očekáváte od angažmá v momentálně prvním týmu ligy?

Vidím to jako velkou výzvu a krok dopředu. Vím, že konkurence je veliká, Slavia je dnes nejlepší v lize a o stupínek výš než Sparta. Ale jsem připravený makat, poprat se o místo v sestavě a pomoci k titulu. To by byla paráda. close zoom_in

Když už jsme u toho, fandil jste třeba někdy Spartě nebo Slavii?

Musím se přiznat, že když jsme byl malý, sbíral jsme kartičky se slávisty, ne se Sparťany (smích). Ale nikdy jsem neřešil, jestli fandit tomu nebo tomu. Byl jsme neutrál.

Necítíte jako nevýhodu, že přichází až v závěru přestupního okna? Tým byl na soustředění v Dubaji, má za sebou hodně zápasů…

Rozhodně by bylo lepší připojit se k týmu už na soustředění v Dubaji. Ale tohle je fotbal. Snad ještě dostanu šanci ukázat, že sem patřím.

Bylo nějaké speciální vítání v kabině sešívaných?

Myslíte, jako když Čech musel po příchodu do Chelsea zpívat? (smích) Kdepak. Měl jsem to jednodušší. Přišel jsem s trenérem Jarolímem do kabiny a on mě a ještě Tomáše Pekharta představil. Toť vše.

Jak to nyní budete mít s dojížděním?

Už tři roky žiju s přítelkyní v Praze, takže de facto se mi cestování jen ulehčilo (smích).