Mentální kouč Marian Jelínek vedl Jaromíra Jágra a pomáhá tenistce Karolíně Plíškové. „Efekt Lavický je možný jen díky horistickému přístupu k dětem. Od začátku děláme ze sportovců modly. Úspěch jsme posunuli výhradně do oblasti peněz. Řešíme podmínky a vypadne nám radost," říká.

Dá se dítě psychicky připravit na velké peníze?

Dá. Podívejte se na Jágra nebo Nedvěda.

Myslíte, že podlehli penězům?

Pokud nezletilého kluka pustíte k větším penězům, mohou za to rodiče. Zodpovídají za něj. Když je mu osmnáct, měl by si vzpomenout na správné návyky. Jak zacházeli s penězi táta s mámou. Dítě odmalička vnímá priority. Ví, jestli hrát fotbal, nebo se starat o prachy. S inteligencí lidí, kteří okolo kluka jsou, s hodnotami, ve kterých vyrůstal, se možnost zblbnout ztenčuje. Během měsíce se hodnoty nezmění. Ani motivace.

Jakou motivaci má dítě, když přijde na sport?

Vlastně žádnou: kamarády, tátu, mámu… Motivace jako taková je škodlivá, pokud ji neprovází emoční vazba. Zkrátka, děti musí sport bavit. Je třeba jim vytvořit takové podmínky, aby si kopaly rády. Pokud propukne motivační ekvalizér, přikláníme se, že fotbal hraje kvůli cílům, být jako Ronaldo, nastupovat v lize a podobné kraviny, páchá se na nich mentální zločin.

Žádné cíle?

Dítěti jde zprvu o hru, nechce vyhrávat. Na to existují výzkumy. Pokud se tedy bavíme o nejmenších klucích, co jdou na fotbal sedmiletých. Touha zvítězit naskakuje až mnohem později, v době kdy nastupuje racionální myšlení. Ze začátku žije dítě přítomností, nepřemýšlí, co bude za tři dny. Ani ho nezajímá, co bylo předevčírem, do toho ho cpeme my dospělí. Až pokud fotbal miluje, je motivace dobrá.

Poznáme vhodný čas?

Buď dítě přijde domů, vezme si míč a jde si kopat. Nebo si jde hrát, jenom když mu táta řekne, pojď. V takovém případě se na fotbal z dlouhodobého hlediska stejně vykašle.

Od třinácti, čtrnácti let už se okolo dítěte motají agenti. Co byste doporučoval?

Tady narážíme na inteligenci rodičů. Pokud pustíme k tak starému dítěti agenta, pak se na mě nezlobte… Hraje zde roli IQ agenta i rodičů.

Od patnácti mohou mít fotbalisté oficiálně podepsané smlouvy. Jde o správný čas, aby se z nich „nezbláznili"?

Záleží, jak agent zájem podá. Pokud je rozumný, řekne děcku: máš talent, který sám o sobě nic neznamená, já ti chci pomoct, abychom z tebe vykovali diamant. Jde o tvrdou práci, nic ti nikdo nezaručí… Být fotbalistou je tvrdá práce.

A nejtalentovanější zamíří do ciziny. Kdy je vhodný čas?

Jít v patnácti za každou cenu do zahraničí je nesmysl. Nebo si myslet si, že je tam všechno lepší. Tak to někdy staví agenti. A rodiče se často nechají nachytat. Kochají se vidinou syna v cizině. Jde ale o proces, který by si měli ohlídat, zajet se tam podívat. Když vidí profesionální přístup k fotbalu, lidskost i zázemí, potom proč ne.

Kde je zakletý klíč k úspěchu?

V emocích. Jágr extrémně miluje hokej, Nedvěd fotbal. A berou za ně velké peníze. Sport ale vnímají primárně, zisk sekundárně. Takový musí být poměr hodnot. Ve čtvrtém dílu našeho seriálu se podíváme na činnost ligových akademií. Ve čtvrtek 4. května nás Jiří Plíšek pozve do Edenu.

Cesty talentovaného fotbalisty. Infografika.