Před početnějším publikem proti Ostravě coby sparťan ještě nikdy nehrál. „To se nedá popsat, musíte to zažít. Přál bych těm lidem, kteří na mě pískají, aby se jednou ocitli v mé situaci, Možná by se s tím vyrovnali mnohem hůř. Já můžu za sebe říct, že kdybych seděl v hledišti, nikdy bych to nikomu neudělal,“ popisuje své pocity autor třetí, hodně diskutabilní branky.

„Jinak to nebyl z mé strany žádný extra výkon. Kdyby byl aspoň ten můj gól vítězný, bylo by to taky něco jiného, ale s remízou 2:2 nemůžeme být spokojeni, protože jsme se nedokázali vrátit na první místo tabulky,“ zpytuje Matušovič svědomí.

Trenér Michal Bílek ho stáhl ze hřiště 12 minut před koncem utkání. Že by se nechal střídat záměrně, ale ostravský odchovanec odmítá. „Klidně bych hrál až do konce, ale samozřejmě to trenérovi nevyčítám, asi usoudil, že to pro mě bude nejlepší,“ říká statečně.

Matušovičovi se přitom proti Ostravě tradičně daří. Z pěti vzájemných duelů odešel poražen jen jednou, v sezoně 2005 – 2006 ostravský tým triumfoval na Letné 2:0. „Přesně si na ten zápas pamatuju. Už ve dvacáté minutě jsem musel být střídán, po střetu s Pavlem Bestou jsem si narazil kostrč,“ vzpomíná a ihned dodává: „To byl ještě stav bezbrankový, takže když jsem byl na hřišti, vždycky se zatím Spartě dařilo. Prohru jsem tehdy musel sledovat jen ze střídačky.“

Zápasy s Ostravou pro něj mají stále velmi prestižní náboj. I když už ne ten úplně největší. „Řekl bych, že derby je přece jen víc. Zvláště tomu tak bylo letos, kdy jsme před utkáním byli v tabulce druzí a Slavia první,“ přiznává Matušovič. „Taky to je pro mě klidnější, nikdo na mě nepíská,“ doplní vzápětí.

Příznivci Ostravy jsou známí svou nevraživostí vůči fotbalistům, kteří Baník opustí a přejdou na „pražskou stranu“. „Podobným reakcím jako já musí čelit například i Tomáš Řepka,“ uvádí Matušovič případ svého současného spoluhráče.

Na otázku, kde se ve fanoušcích nenávist bere, má jednoduchou odpověď.

„Vždycky se najde někdo, kdo začne řvát nebo bučet a ostatní se k němu přidají,“ říká Matušovič, jenž se v civilním životě s žádnými reakcemi podobnými těm na stadionu ještě nesetkal. „Spíš je tomu přesně naopak. Říkají, že jsem udělal dobře, že to byl důležitý krok v mé kariéře,“ svěřuje se fotbalista.

A když se najde přece jen někdo, komu se odchod rychlonohého štírka z Ostravy příliš nezamlouval? „Tak se mě maximálně normálně zeptá, proč jsem šel do Sparty. A třeba o tom diskutujeme.Ne že by na mě hned vychrlil nějaké nepublikovatelné nadávky,“ popisuje Matušovič, který se ani po více než dvouročním pobytu v metropoli necítí jako Pražák. „Jsem z Moravy a jsem na to hrdý. Odnikud jsem neutekl, normálně jsem přestoupil, nevidím na tom nic špatného,“ říká razantně.