Záložník Luboš Kalouda krátce před koncem utkání nádhernou střelou zařídil výsledek 3:1.

„Je to odměna celému mančaftu. Není to jen můj gól, ale celého týmu,“ spokojeně říkal šikovný středopolař.

Po dlouhé době jste prožil fotbalovou radost. Jak se cítíte?

Je to nádhera. Šel jsem na hřiště za stavu, kdy to bylo pro celý tým hodně těžké. Řekové ve druhém poločase snížili. Hned jak jsem vlezl na trávník, tak mě někdo obehrál. Říkal jsem si, že to musím napravit. Děkuju Bohu, že to tam takhle spadlo. Díky tomu třetímu gólu máme lepší pozici do odvety.

Vzpomenete si, kdy jste dal naposledy gól v A týmu?

To je dlouho. (smích) Myslím, že naposledy v Brně. Ale je to odměna celému mančaftu. Není to jen můj gól, ale celého týmu.

Kousek od vás ještě nabíhal Igor Žofčák, nemyslel jste na přihrávku?

I to byla jedna z možností. Ale Bony mi to krásně sklepl, dal jsem si to kolem obránce a říkal jsem si, že jsem na vápně, nikdo mě neatakuje, tak to zkusím. Sem strašně rád, že to tam takhle spadlo.

S jakými úkoly jste šel na hřiště?

Trenér mi říkal, že bude dobré, když to uhrajeme. Měl jsem se ale tlačit i dopředu. Kluci mi pomohli, dřeli na maximum. Bylo to vidět. Musím vyzdvihnout hlavně naší obranu. To co kluci odřeli vzadu, klobouk dolů. Tam je naše opora.