Přitom PSMF není v područí žádného většího aparátu, který by nad ním držel dohled. „Ne, jsme úplně samostatní,“ přitakává Karel Filip, člen výkonného výboru PSMF.

Tato malá firmička má statut občanského sdružení. Nynější struktura svazu funguje od roku 1991. „Před tím to bylo TJ Mládí. PSMF se následně odštěpil,“ vysvětluje Filip. Obě organizace fungovaly spolu a vedle sebe asi třináct let. „Byli jsme pořád zaměstnanci TJ Mládí, to pak skončilo a zaniklo,“ vzpomíná Filip, sám hráč mnoha soutěží v rámci PSMF.

Systém fungování svazu je prostý. Od členů jednotlivých soutěží (Hanspaulská liga, veteránská liga, atd.) se vyberou příspěvky, resp. půlroční startovné, ze kterého svaz žije. Velká část z ročního příjmu ale padne na nasmlouvání hracích ploch. „Většinou se platí v průběhu sezony. Na podzim jsme utratili za pronájmy hřišť dva miliony korun.

Pokud někdo chce hrát Hanspaulku, musí zaplatit dvě stě korun, futsalisté to mají za tři sta. „Z našich dlouhodobých propočtů nám vyplývá dvanáct a půl lidí na jeden tým. To máme téměř milion devět set tisíc za půl roku,“ uvádí částku vybranou na podzim Filip.

Nezanedbatelnou sumou jsou také pokuty, finanční tresty, poplatky za přestupy, vystavení registraček atd. „Celkově se pak náš rozpočet přibližuje ke třem milionům, na hřiště ale z nich padne velká část,“ objasňuje Filip. Cena hřišť je všude jiná.

Záleží na hrací ploše, na komfortu šaten a mnoha dalších okolnostech. „Třeba na Hagiboru to je 230 korun. Jsou ale i škvárová hřiště, kde se platí 120 korun. Samozřejmě umělka je dražší,“ uzavírá Filip.