Stavba byla zahájena v roce 1958, v červnu roku 1964 byl slavnostně otevřen a tehdejší Dynamo Kobylisy rozstřílelo rakouský tým Mürzzuschlag 9:3.
Pamětníkem této slavné události byl Ladislav Čadský, dlouholetý funkcionář kobyliského klubu, někdejší druholigový rozhodčí a v současnosti delegát Pražského fotbalového svazu.
„Bydlel jsem tehdy s rodiči jeden blok, asi 200 metrů, od stadionu, v ulici, kde jezdila tramvaj, naproti restaurace U Součků. A Dynamu Kobylisy jsem fandil od svých deseti let. Po otevření stadionu bylo tátovi nabídnuto místo správce, a tak jsme se na stadion jako rodina přestěhovali,“ vzpomíná.
Během let zažil pan Čadský na stadionu spoustu legendárních postav klubu a také několik památných zápasů.
„Hráčů i trenérů bylo určitě hodně, namátkou se však musím zmínit o Dušanu Uhrinovi, který zde začal svoji trenérskou kariéru a dotáhl to až na trenéra naší úspěšné reprezentace. Setkávám se s ním na srazu bývalých hráčů Admiry, kteří se vždy scházejí koncem roku v kobyliské restauraci U Hofmanů. Pak určitě nelze zapomenout na pana Josefa Vavrušku, který v klubu věrně dělal dlouhá léta sekretáře a kterého jsem do klubu přivedl, když se stadion otvíral. V současné době obdivuji i našeho předsedu pana Josefa Přitasila, který léta náš klub vede a sponzoruje. A taky všechny ostatní, kteří jsou ochot-ni nám bezplatně pomoc při sportovních akcích. Pomoc zdarma, to už se dnes moc nenosía slovo brigáda je pro většinu už cizí nesrozumitelné slovo,“ vypráví Ladislav Čadský.
„V ročníku 1994/1995 jsmev Poháru ČMFS jako divizní mužstvo vyřadili prvoligovou Viktorku Plzeň výhrou 2:1. V ročníku 1997/1998 Admira/Slavoj, už třetiligová, v poháru ukončila cestu tenkrát prvoligové Viktorky Žižkov vítězstvím 3:2. To byly zápisy do historie,“ usmívá se při vzpomínkách na významné zápasy.
Admira na svém stadionu odstartovala už 61. sezonu. „Snad se rozumně dohodneme s TJ Kobylisy, která má podle mne až neúnosné finanční požadavky za pronájem areálu, byť Admiře část prostor od roku 1990 pronajala k užívání a údržbě. Bohužel, sport je státem sponzorován nedostatečně, takže finance do klubu proudí jen z členských příspěvků a od malých sponzorů. S tím nelze dělat zázraky. Takže mé osobní přání je dostatek finančních prostředků, aby nám to vše nespadlo na hlavu a nemuseli jsme se za náš areál stydět. Abychom ho mohli užívat bez zatím nezbytného omezování spotřeby vody, plynu a elektřiny. Neboli abychom mohli zaměřit svoji činnost jen na výchovu sportující mládeže,“ přeje si Ladislav Čadský.
Přijdete-li na stadion Admiry dnes, můžete se pohodlně usadit na Tribunu Josefa Vavrušky. Ten se této pocty dočkal v roce 2018 jako poděkování za více než půl století věrných služeb klubu na pozici sekretáře.
Do klubu přišel v roce 1965 a po roce ve funkci vedoucího mužstva starších žáků přesedlal do zmiňované role. „Přišel za mnou tehdejší předseda a nabídl mi, jestli bych nechtěl dělat sekretáře. Tak jsem to zkusil. A trochu se to protáhlo. Jsem totiž takový typ, že kam mě posadí, tam mě najdou. Beru to tak, že je moje povinnost odvést práci, kterou klub potřebuje,“ usmíval se v jednom z rozhovorů legendární postava pražského fotbalu. Zemřel v červnu roku 2020 ve věku 92 let.
