„Na Moravě jsem měl nějaké plány. Bylo to spojené s mládežnickým fotbalem, ale zůstalo jen u teorie. Tak jsem se rozhodl zkusit to zase v Praze," prozradil někdejší útočník Slavie.

Čekal bych, že se objevíte někde ve vyšší soutěži. Co vás přilákalo do A třídy?

Od návratu z angažmá v Turecku bydlím nedaleko. Mám tady k tomu vztah. Do Březiněvesi mě zlákali bratři Macháčkové, s kterými se znám dlouho a hráli jsme spolu druhou ligu na Střížkově. Uvidíme, jak dlouho v klubu zůstanu. Ale dělám v Březiněvsi také tréninky pro děti, což mě hodně baví.

Tedy pomáháte klubu s mládeží a realizujete své nápady, co jste měl na Moravě?

V Březiněvsi mají u mládeže trenérská místa obsazená, ale v klubu vědí, že když bude třeba, jsem k dispozici. Já se zaměřuji na individuální tréninky pro děti. Zatím jich je pár, sedm. Učím tam kluky dovednostem, chci, aby měli co nejvíce na noze balon. Kdyby jich bylo třeba šestnáct, tak by nemohla být řeč o individuální přípravě.

Jak to tedy vypadá?

Všechno je to v začátcích. Chci, abych měl ve skupině maximálně tři hráče, a těm se věnuji na maximum těch šedesát minut. Pracujeme na dovednosti, koordinaci. Cvičení, co děláme, jsou mraky.

I po telefonu slyším z vašeho hlasu nadšení…

Baví mě to. Vidím, že kluci, co se přihlásili, mají o fotbal zájem. Dělají, co se jim řekne, a chtějí se zlepšovat. To je vždycky fajn. Určitě taky přijde chvíle, kdy přijde někdo, koho to tolik bavit nebude. Ale určitě se nikdo nemusí bát přijít.

Co lepšího může mladé kluky čekat než příprava pod vedením hráče, který kopal Ligu mistrů…

Je to o tom, že mám pořád radost z fotbalu. Jasně, že snad pořád můžu klukům něco ukázat. (směje se)

Nemusí jít jen o trénink. Za Březiněves jste hrál pětkrát a dal čtyři góly. Byli se na vás vaši svěřenci podívat?

Každý z gólů mě potěšil. Je jedno, jestli ho dáte v Lize mistrů, první lize nebo v A třídě. Vím o tom, že dva z kluků mě viděli.

Březiněves je momentálně třetí. Láká vás vybojovat postup do přeboru?

Myslím, že první místo je daleko. Samozřejmě, že je otázkou, kdo do vyšší soutěže nakonec bude chtít. Někdy se dá postoupit třeba ze třetího místa. Zatím to bereme tak, že na jaře chceme vyhrát co nejvíce utkání a pak se uvidí. Kdyby se objevila šance jít výš, tak já říkám, proč to nezkusit? Ale na tyhle myšlenky je daleko. V šatně se bavíme o tom, že chceme soutěž uhrát a udělat co nejvíce bodů.

Ale v Březiněvsi se ohledně zázemí a rozvoje mládeže udělal za poslední léta pořádný kus práce. Myslíte, že by si v této městské části vyšší soutěž zasloužili?

Zázemí je tady tedy perfektní. V klubu je i hodně dětí, takže hřiště, která klub má, nejsou ani na chvíli prázdná, což je super.

A když budu mluvit za sebe, tak domácí hřiště je jedno z nejlepších, na kterých jsem v poslední době hrál. I to byl jeden z důvodů, proč jsem do klubu šel.

Kdyby se Březiněves posunula do přeboru, zůstanete v klubu? Na jak dlouho jste se vůbec dohodli?

V tomhle je to se mnou složité, kdo ví, kde budu za půl roku. Já bych byl hlavně rád, kdyby se mi tady rozjela fotbalová škola a byl by o ni zájem.

Vypadá to, že plánů máte dost. Stíháte sledovat i Slavii, kde jste si zahrál i Ligu mistrů?

Byl jsem se podívat na zápas s Baníkem Ostrava. Bylo to poprvé od mého konce ve Slavii a bylo to takové malé déja vu. Bylo znát, že se něco děje v zákulisí klubu, a snad se všechno bude posouvat pozitivním směrem. Přeju klubu, aby to dotáhl třeba tak vysoko, jako jsme dokázali my, když jsme udělali dva tituly a prošli i do skupiny Ligy mistrů.

To jste tedy Slavii dal tu laťku docela hodně vysoko.

Já si myslím, že je dobře, když máte vysoké cíle. Budu klukům držet palce, stejně jako fotbalu ve Vršovicích.

Čtěte také: Fotbalová kariéra je krátká a rychle uteče, ví Šenkeřík