Davide, v této sezoně jste kvůli zlomenině čéšky přišel už o více než dvacet zápasů. Jak snášíte takhle dlouhou pauzu?
Blbě. Něco takového zažívám poprvé. Je to těžké, navíc se moc nedaří našemu týmu. Často jsem slýchal otázky, kdy se asi vrátím, jak to se mnou vypadá. Na jednu stranu to potěší, ale jsem pod větším tlakem.

Po první operaci to vypadalo, že je vše vyřešené. Co se stalo, že jste musel znovu k doktorům?
Měl jsem v koleni dráty. Zprvu se měly vyndat až po sezoně, ale při tréninkovém procesu dělaly problémy, takže šly ven dřív. Lékaři to měli hned a už za čtyři dny jsem zase makal v posilovně.

V talkshow Ušák jste nedávno ukazoval tréninkové centrum. S podmínkami v Turecku jste spokojen?
Ano. Lidé v Česku to neuslyší rádi, ale je o mě postaráno výborně, s podmínkami doma se to nedá srovnat. Vše funguje na profesionální úrovni bazén, posilovny, rehabilitace, to vše máme na jednom místě.

Během zimního přestupního období přišel do Kasimpasy český obránce Tomáš Břečka. To vám zvedlo jistě zvedlo náladu…
Jsem rád, český parťák mi už trochu chyběl. Hned jsme si sedli i lidsky, bydlíme v jednom komplexu, takže na tréninky jezdíme spolu.

Už jste to zmínil - týmu se letos moc nedaří, je třetí od konce. Co se stalo, že klub bojující o poháry najednou hraje o záchranu?
Změnila se filozofie klubu. Teď sází na mladé hráče. Z těch, co tu byli se mnou v roce 2017, zbyli snad tři hráči… 

Během nucené pauzy vás určitě držela rodina. Užil jste si s dětmi víc času?
Právě že ne. Člověk myslí jen a jen na návrat. Noha toho moc nedovolila. Rád bych šel s malou na kolo, nejde to. Rád bych si se synem kopal do míče, nejde to. Maximálně jsem je vyzvedával ze školky, večer četl pohádku. Ale na hraní to nebylo.

Rozumím, blíží se Euro. Je to pro vás ten hlavní hnací motor?
To víte, že mám ten šampionát v hlavě. Můj sen je, abych si na něm zase zahrál. Řeknu to jinak, je to můj cíl.

Reprezentaci teď čeká příprava v Americe a trenéři avizovali, že vyzkoušejí další hráče. Nemáte strach, že někdo zazáří a na vás se v létě nedostane?
Takhle jsem o tom nepřemýšlel. Pokud se to stane, bude to dobře. Reprezentace je založená na tom, aby v ní hráli ti nejlepší s nejlepší formou.

Takže byste zkousl, kdyby vás trenéři nakonec nevzali?
Samozřejmě. Pokud by se mi návrat nepovedl, pochopil bych to.

Zažil jste už kouče Pavla Vrbu, potom vás docela ignoroval Karel Jarolím. Zlepšila se po příchodu Jaroslava Šilhavého atmosféra a komunikace? 
Myslím, že ano.

Jste tedy s realizačním týmem v kontaktu, zajímají se o to, jak se uzdravujete?
Nejvíc to řeším s Martinem Janouškem, což je fyzioterapeut u reprezentace. A mám za to, že on předává informace dál.

Sledujete i spoluhráče? Patrik Schick se v Lipsku docela rozehrál, že?
Fandím mu, snad dá za jaro spoustu gólů. A držím palce i ostatním. Čím víc se nám bude dařit, tím lépe.

S kým jste nejčastěji v kontaktu?
Ještě nedávno jsme si hodně psali s Bořkem Dočkalem. Hlavně jsme řešili naše zranění (úsměv). A píšu si s dalšími bývalými sparťany, nejvíc s Láďou Krejčím, s ním snad každý den.

Jaké šance má český nároďák?
Je to jeden turnaj, není třeba se bát. Rozhodne aktuální forma, což může být naše výhoda. Jasně, teď v nás každý vidí outsidery, ale kdo říká, že nemůžeme postoupit?