Na Julisku zavítal Zlín, což byla výhoda. Valaši nad armádním celkem nevyhráli od podzimu 2009. I tentokrát to byli Pražané, kteří od úvodního hvizdu diktovali tempo. „Ulevilo se nám,“ přiznal trenér Jaroslav Hynek po výhře 1:0. „Důležité bylo, že jsme udrželi koncentraci po celý zápas.“

Klíčová standardka

Počáteční tlak Dukly vyvrcholil brankou. „Dobře jsem viděl, kde stojí brankář Zlína a trefil míč přesně, kam jsem chtěl,“ popisoval šťastný exekutor přímého kopu Ondřej Kušnír.

Domácí byli aktivní i nadále, do hry se však stále častěji dostávali také soupeři. Výraznější příležitost si ovšem vypracovat nedokázali. „V prvním poločase jsme nebyli tak agresivní a bojovní, jak by bylo záhodno. Před standardkou si gólman navíc špatně stoupl,“ litoval trenér poražených Bohumil Páník. „Máme nové hráče, kteří potřebují čas, než se sehrají. Ten ovšem nemáme,“ líčil.

Druhá půle? Nuda

Po změně stran nedokázal ani jeden z celků navázat na vcelku pohledný fotbal z prvního dějství a hra se nesla ve znamení osobních soubojů a nepřesností. O oživení se pokoušeli oba trenéři, střídání ale žádnou krásu na trávník nepřinesla a z utkání se stal tuhý boj. „Zápas nebyl pohledný, pro nás je ale hlavní, že jsme konečně zvítězili,“ neskrýval úlevu střelec.

Dukla se o osud vysněných tří bodů musela strachovat až do konce. Ubránila se a v nastaveném čase mohla sama udeřit. Nejprve se Koreš ve vyložené šanci zamotal do míče a o dvě minuty později spálil dokonce dvě příležitosti Duranovič. „Kdybychom dokázali dát druhý gól, určitě by bylo utkání klidnější, takhle Zlín cítil šanci. Byl nebezpečný hlavně z nakopávaných balonů,“ přiznal Kušnír. „Ještěže jsme je dokázali ubránit,“ zhluboka si oddechl.