Čistka. To slovo musí některým fotbalistům pražské Sparty nahánět doslova hrůzu. Vedení klubu po zpackaném podzimu slíbilo radikální řez. ,,Nikdo neví, co se bude dít. Tedy ani já ne,“ přiznal Deníku v exkluzivním rozhovoru Marek Kulič, jedna z nejvýraznějších osobností týmu z Letné.

O sparťanské podzimní mizérii toho bylo napsáno už hodně. Vám osobně to ale na trávníku šlo.

Za sebe mohu být spokojen, obzvláště po tom, co se dělo v létě. Po loňské nevydařené sezoně to vypadalo, že ze Sparty odejdu. Postupem času jsem se ale vrátil do sestavy a šanci chytil za pačesy. Gólů mohlo být samozřejmě víc, jenže hrajeme na jednoho útočníka, ze zálohy se už do tolika šancí a zakončení nedostanu.

Na dost branek jsem však přihrál, což se také počítá. V létě jste byl odstaven na druhou kolej, zažil jste nepřízeň fanoušků. Co se tehdy dělo?

Když se vám daří, vynesou vás fanoušci do nebes. Vopačném případě vás zašlapají. To je prostě Sparta. Nezískali jsme titul, přišla vlna kritiky a vypadalo to, že budu končit.

V té době jste byl ještě členem reprezentace. Pak jste se z ničeho nic nevešel do nominace na Boleslav. A bez udání důvodu.

Volala mi kvůli tomu řada novinářů, ale já se k tomu nechtěl vyjadřovat. Nikdy nevíte, co bude za čtrnáct dní. Je to fotbal. S Boleslaví jsem byl na tribuně. K prvnímu utkání předkola Ligy mistrů jsem ani neodjel a šel trénovat s béčkem. To víte, že mi nejlíp nebylo.

Ani trenér Lavička vám nic neřekl?

Říkal mi, že mě do nominací psal, ale prostě… (odmlčí se)

Myslíte, že vás Sparta chtěla prodat?

Byl jsem v kontaktu se svým manažerem, takže jsem se samozřejmě ptal, co se děje. Říkal mi, že se mnou nepočítají, takže začíná něco shánět. Pak se situace během dvou zápasů otočila. Na Kladně jsem nastoupil v základní sestavě a už v ní zůstal. Začalo se mi dařit.

Vedení klubu slibuje čistku. Řada hráčů neví, na čem je. Platí to i ve vašem případě?

Abych řekl pravdu, v dnešní době nikdo neví, co bude. Tedy ani já ne. Doufám ale, že když jsem podzim odehrál solidně, že ve Spartě zůstanu a na jaře jí pomůžu.

Souhlasíte, že kádr potřebuje nutně okysličit? Na kterých postech podle vás nejvíce?

Určitě by měl přijít kvalitní stoper. Všichni jsme viděli, co se dělo, když se zranil Tomáš Řepka. Takže stoper, střední záložník, který bude řídit hru, a útočník. Musejí to být ale hotoví hráči. Talentovaných kluků máme dost, jsou příslibem do budoucna, ale hra Sparty na nich stát nemůže.

Když už jsme u Tomáše Řepky. Objevily se informace, že pokud nesežene kvalitní zahraniční angažmá, zamíří do Velvar v krajském přeboru. Jsou to fámy?

Myslím, že jde o stoprocentní fámy. Tomáš je těžkej sparťan. Co vím, tak zůstane…

A k dalšímu mezníku sparťanského podzimu. Po prohře se Slavií rezignoval kouč Lavička. Bylo to z jeho strany šťastné řešení?

Těžko soudit. Ligu jsme rozjeli fantasticky a góly prakticky nedostávali. Pak přišel ten nešťastný týden (prohra v Liberci, vyřazení z poháru UEFA, prohra se Slavií – pozn. red.). Z ničeho nic se všechno rozsypalo. Ještě dnes, když se o tom bavíme, nevíme, čím to bylo. Trenér Lavička se rozhodl, jak se rozhodl.

Vadilo vám to?

Mně to určitě vadilo, protože mi trenér Lavička hodně pomohl. Do sestavy mě chtěl, prosadil si to a já jsem mu to výkony na hřišti vracel.

Teď Spartu vede Jozef Chovanec, zůstane u kormidla?

Doufám, že ano. Trenérských změn bylo ve Spartě za poslední roky požehnaně. Je to blbý, ale je potřeba si vzít příklad ze Slavie, kde trenér Jarolím působí už hodně dlouho, ví, koho do mužstva chce, a sestavuje si ho. Je to znát. Jsou sehraní, hrají pěkný fotbal a daří se jim.

Hodně se spekulovalo i o atmosféře v kabině. Jaká byla a je?

A zase jsme u Sparty. Jednou prohrajete a už se píše, že se někdo s někým pohádal. V kabině vše funguje, jak má. Z toho, co jsme předváděli, jsme byli zvadlí všichni.

Před nominací na kvalifikační utkání v Irsku se vás jeden z novinářů ptal, jestli byste se vrátil do reprezentace, když podáváte výborné výkony. Odpověděl jste, že se vrátit nemůžete, že by se psalo, že jste pomalej, tlustej a ostuda českého fotbalu. To byl vtip?

S médii jsem částečně skončil, protože se do mě půl roku trefovala ze všech stran. Když jsem požádán o zhodnocení zápasu, tak to samozřejmě udělám, jinak se různým prosbám o rozhovory raději vyhýbám. Tohle byla výjimka…