Oficiálně jste trenérem A týmu Slavie. Musel jste se štípnout do tváře, aby jste si to uvědomil?
Upřímně - ne, nemusel. Jsem rád, že jsem tu příležitost dostal. Stojí přede mnou výzva, abych jednoho dne mohl říci, že jsem trenérem hodným trénovat Slavii. Nebýt jenom hodný, ale hodný (úsměv).


Teď to nejde říct?
Po nedělním zápase s Jabloncem jsem nadnesl, že z pozice fanouška bych tu vnímal osobnost, ale i naše mladá krev má co ukázat. Mým přáním je jít po schůdkách krůček po krůčku a věřím, že těch schůdků nakonec bude deset (Slavii čeká do konce sezony ještě deset kol - poznámka autora) a že až je vylezu, tak budu moct říct, že jsem složil velkou trenérskou zkoušku. Před takovými výzvami se neutíká.


Co na vaše povýšení říkají doma?
Ještě nic, nebyl čas. Dnes jsem byl povolán a na stadionu jsem se dozvěděl, že bych měl ve vedení týmu pokračovat dál. Nadefinovali jsme si s panem Platilem a sportovním manažerem Držmíškem další věci. V tomto duchu bych chtěl pracovat dál tak, abych se mohl každému s klidným svědomím a vědomím podívat do očí.


Stanovili vám nějaký konkrétní cíl?
Spíše jsme to definovali ve vztahu ke mne, abych si uvědomoval, co to obnáší vést Slavii. Bažanti se počítají po honu a já doufám, že pro nás i pro mne ten hon skončí po třicátém kole, kdy budeme mít dostatečný počet bodů. A zároveň bude k světu vypadat i naše hra, abych mohl s klidným svědomím říct, že se to povedlo.


Žádný konkrétní cíl jste tedy nedostal.
Ne. Samozřejmě si uvědomuji, že komfortní postavení v tabulce ještě zdaleka nemáme, že jsme osm bodů od sestupového pásma, tudíž se chceme v první řadě dostat do klidných vod a podložit to kvalitními výkony na hřišti. Aby ovace fanoušků byly každý zápas a fanoušků přibývalo, protože takhle pěkný stadion si zaslouží větší návštěvu než pět tisíc.


Po povedeném utkání s Jabloncem jste si věřil, že by vás vedení mohlo angažovat na celou sezonu nebo jste tomu nechával volný průběh?
Nechával jsem tomu volný průběh. Dostal jsem pokyn připravit mužstvo po rezignujícím trenérovi na zápas s Jabloncem. Utkání se zvládlo, to byl cíl a od vedení jsem byl pochválen, i za předvedenou hru.


Říkal jste, že jste velký fanoušek Slavie, nyní ji trénujete. Jste pořád jako ve snu?
Ze sna jsem se probudil hned při úvodním hvizdu rozhodčího Královce. Pak už to nebyl sen, ale práce. Už dávno nesním. Mám přání stejně jako každý člověk, který dělá nějakou profesi. Teď už je to realita, za kterou je člověk zodpovědný nejen klubu a majitelům, ale z velké části i fanouškům Slavie. Už není možnost spát a snít, ale musí se tvrdě pracovat a ustávat ten tlak, který na mne bude vyvíjen. Trenér Slavie musí být po psychické stránce hodně odolný.


Zápas s Jabloncem skončil remízou 0:0, ale výkon byl dobrý. Byl to ten jazýček na vahách, kvůli kterému vás vedení povolalo do konce sezony?
Troufám si říct, že to tomu hodně pomohlo. Bylo vidět, že kluci pracují, pracovali i za mne, za což jsem jim strašně vděčný. Jdu do práce po hlavě a doufám, že kluci tuto loajalitu budou potvrzovat dál a že se jim pod mým vedením bude pracovat dobře. Navíc tam jsou hráči, se kterýma jsem od mala hrál. Standa Vlček je o dva měsíce mladší, od malička jsme se potkávali. S Lukášem Jarolímem zrovna tak. Moje filozofie je být součástí týmu, protože hráči dělají trenéra. Tudíž k tomu přistupuju tak, jako že jsem jejich velký starší brácha.


Na čem chcete nejvíce zapracovat?
Všichni vědí co nás nejvíce trápí, je to proměňování brankových příležitostí. Chtěli bychom se zaměřit na útočnou fázi, ale trénovat prvoligový tým vyžaduje dlouhodobou koncepční práci. Mám určitou vizi, kterou bych se chtěl pokusit přenést na samotné hráče. Po všech směrech se zlepšovat a vylepšovat individualitu jednotlivých hráčů.


Když jste začal trénovat, myslel jste na to, že by jste to dotáhl až na lavičku Slavie?
To určitě ne. Cesta u těch dětí byla úplně jiná. Člověk si klade postupné cíle a já postupně překonával úskalí licencí. Profilicenci mám teprve dva roky. V žádném případě mne to nenapadlo a když ligové angažmá, tak když to člověka bude bavit a zůstane v tom elánu, tak začne postupně od divize, třetí ligu, druhé ligu, že se k tomu dostane. Mne se to poštěstilo z té druhé strany, což je až nezdravě dynamické, ale osud mne zavál až sem a já se budu snažit tu zůstat co nejdéle.


Prý se o vás zajímala i Žilina…
S Žilinou jsem v létě vedl naprosto korektní jednání. Vážím si chování Žiliny, předložila mi nabídku, ale nedomluvili jsme se na podmínkách. V žádném případě jsme se nerozešli ve zlém. Měl jsem působit jako asistent pana Nosického.


Jaké to bylo, prožít osm měsíců po boku Františka Straky?
Všechno je zkušenost. Byly to vypjaté měsíce, ale určitě jsme neměli vypjaté tréninky. Nic není pravdy ani na tom, že by hráči Frantu vyštvali nebo jsme se spolu na tréninku pohádali. Nic takového se nikdy nestalo.


Zaskočilo vás jeho rozhodnutí skončit?
Určitě, bylo to pro nás překvapení. Ve čtvrtek jsme odtrénovali a potom nám přišel Franta oznámit, že končí.


Byl jste před prvním zápasem v roli hlavního kouče nervózní? Měl jste nějaký rituál?
Neměl, snažil jsem se chovat přirozeně. Nervozita za mnou byla, ale využil jsem vztahu se Standou Vlčkem, jako zkušeným hráčem, který už toho má spoustu odkopáno. Krátce jsme si popovídali, dodal mi potřebný klid a jakmile rozhodčí foukl do píšťalky, tak už jsem byl ve svém živlu a vnímal jsem to jako každé jiné odkoučované utkání.


Přivítání fanoušků vás muselo určitě potěšit, že? Vyvěsili transparent, skandovali vaše jméno…
Bylo to hodně emotivní a vzalo mne to. I když transparent jsem ani neviděl, protože jsem byl pohlcen hrou a v té době docházelo k přípravě  na střídání Milana Škody.


Na úvod angažmá musíte řešit velký problém se zdravotním stavem útočníků…
Ten mi dělá velké vrásky. Zápasy v závěru sezony mnohdy rozhodují i hráči z lavičky. V nejbližších utkáních je to pro ně velká příležitost. Pak je to jen o nich, jestli ji chytí za pačesy. Náš zdravotní stav a karetní tresty nás vedou k tomu, že musíme pracovat se všemi hráči tak, aby byl každý připravený do toho utkání vběhnout.


Berete to tak, že když se vám na jaře bude dařit, že by s vámi mohlo vedení počítat i do příští sezony?
Takhle nad tím nechci přemýšlet. Soustředím se na to nejbližší utkání, jít po schůdkách kolo po kolu. Chci se pokusit během těch nejbližších kol zvednout fotbalovost a herní projev Slavie a přitáhnout ještě více fanoušků na stadion. Jestliže se to povede, vedení bude spokojené a já budu po těch deseti kolech otestovaný a budu si moct říct, že jsem dostatečně odolný, tak bych se toho  nebál. Ale nepředbíhejme dobu. Teď je před námi velmi těžké utkání s Duklou a to chceme zvládnout.