Konec v ústeckém týmu ho hodně mrzí. „Ani ne tak konec, jako ten způsob. Bohdan Stakič, vedoucí, mi prostě napsal SMS zprávu. Nic víc, nic míň. Napsal, že už sehnal jiné kluky a že staví jiný tým. Skončil jsem vlastně stejným způsobem jako kdysi Karel Poborský ve Spartě,“ pokrčil Dolejš rameny.

„K tomu se vůbec nebudu vyjadřovat,“ odpověděl Stakič na dotaz Deníku.

Dolejš, pro kterého byl Střekov 55. klubem v jeho dlouhé kariéře, odehrál na podzim třináct zápasů. „Neříkám, že fotbalově to byla nějaká paráda. Na druhou stranu jsem si svoje odehrál, podle mě tam byli horší hráči. Kdyby mi Bohdan zavolal a třeba poděkoval a řekl, že staví na mladších, vzal bych to v pohodě. Byli jsme i na dokopné, tam mi taky nic neřekl. Škoda,“ pokračuje.

Dle jeho vlastních slov se ho dnes už bývalí střekovští spoluhráči zastali. „Nikdo to nechápal, dokonce mi říkali, ať se s Bohdanem sejdu. Ale ne, to už jsem nechtěl. Nestojí o mě, prostě to tak je,“ zdůraznil.

„S nikým jsem neměl problém. Pravda je, že třeba Míra Novotný je na hřišti svůj. Ale mimo hřiště jsme si vždy dobře pokecali. Nevím, možná je tam nějaký osobní problém, fakt nevím,“ rozhodil rukama.

Celý Střekov zažil neuvěřitelně tragický podzim, který orámovalo několik těžkých dvouciferných debaklů. „Samozřejmě to bylo hrozně těžké, nikomu to nepřeji. Ale to se může stát každému týmu. Hráčská krize, deka, absolutně se nedařilo. V posledním podzimním zápase ve Šluknově jsme měli obrovské problémy se sestavou. Pro mě to bylo jedno velké dobrodružství. Chtěl jsem se Střekovem bojovat i na jaře, bohužel,“ zavrtěl hlavou.

Krom fotbalových zážitků si užil i poznávání nových míst. Třeba romskou lokalitu v Mojžíři. „To jsem si užil, vidět tamní část Ústí nad Labem. Jen škoda, že jsem tam prý nešel večer. Byl jsem tam před zápasem proti Mojžíři, ale to tam nikdo nebyl. Prý ještě všichni spali, živější to je až večer,“ zasmál se.

Dolejš by fotbalově neměl strádat. Dokonce o něj měl zájem i další klub. „Je to tak, volali mi z Třeboradic, že mají problémy s hráči. Jenže já na podzim nastoupil za dva kluby, do třetího už nesmím. Takže se vracím do Hrdlořez,“ konstatoval.

Tam ho ale takové herní vytížení, jako měl na Střekově rozhodně nečeká. „Hrdlořezy chtějí zachránit I.A třídu, mají hodně lidí. Ale mají také svou rezervu. Takže se nebojím, že bych si nezahrál. S fotbalem rozhodně nekončím, chci ještě něco zažít,“ pokračuje 47letý fotbalista.

Těžký půl rok na Střekově si ve finále vlastně užil. „Vtipné bylo, že jsme skoro každý zápas nastupovali proti Barceloně. Byli jsme kolikrát pod tak velkým tlakem, že jste na zpracování míče nebo nahrávku neměli vůbec čas. Klobouk dolů před všemi hráči, zvláště brankář Smolař to měl s námi hodně těžké,“ hořce se pousmál.

Svému bývalému klubu přeje, aby se stabilizoval a začal taky konečně bodovat. „Uvidíme, jaké seženou hráče. Bohdan mi říkal, že někoho má, ale co jsem slyšel, tak to zase taková pravda není. Střekovu přeji, aby se pak v I.B třídě vzchopil a začal konečně vyhrávat,“ dodal Jaroslav Dolejš.