Národnímu týmu úterní remízou 1:1 s Dánskem skončil rok 2016, který by se dal zhodnotit právě slovy z pohádkové klasiky.
Tak tedy: fotbalovému národu není z reprezentace přímo veselo, ale ani mu není smutno. A hlavně, fanoušci nemusejí plakat. Po zpackaném Euru, kde se Češi s jedním bodem a nekoukatelným fotbalem řadili mezi nejhorší týmy turnaje, přišel podzim naděje.
Fotbalové Česko si zvyká na mladé posily
Můžete litovat, že už za nároďák nehraje legendární brankář Čech, blonďatý dříč Plašil nebo skromný kanonýr Lafata, ale ani nový příběh není rozepsaný marně. Je vzrušující sledovat kolotoč změn.
Fotbalové Česko si zvyká na mladé slávisty Zmrhala či Baráka, plzeňskou útočnou kometu Krmenčíka a v úterý při reprezentační premiéře zaujal i třeba boleslavský záložník Mareš, jenž se do týmu dostal jako záplata pár hodin před zápasem. Jeho story ukazuje, že možné je úplně cokoliv, stačí mít formu a potřebné štěstí.
Andělé můžou na tým dohlížet z nebe
„Tihle kluci ukázali charakter i to, že mají potenciál hrát za národní tým," pravil kouč Karel Jarolím, jenž s reprezentací na podzim prohrál jediný zápas. „Nejdůležitější je, aby na sobě chtěli pořád pracovat."
Přesně, trenére. Andělé můžou na tým dohlížet z nebe, jenže sami ho na mistrovství světa neposunou. Snažit se musí Jarolímovi chlapci, kteří staví na pevné obraně a na konci podzimu si vzpomněli, že taky umějí střílet góly.
Hodně napoví příští rok
Teď ještě po sérii experimentů najít ideální sestavu, nebo aspoň jádro, na které se nabalí ostatní. „Mrzí mě, že v kvalifikaci nemáme minimálně o dva body víc, ale nic není ztracené," vzkázal Jarolím.
Hodně napoví už první polovina příštího roku: zatímco předchozí kouč reprezentace Pavel Vrba v prvních dvou letech nevyhrál ani jeden jarní zápas, Jarolím si to nemůže dovolit. Jaký bude rok 2017?
Čtěte také: Šilhavý na Julisce. Dukla mu chce návrat znepříjemnit
