Natchkebia vypráví o češtině, rozdílech mezi českou a gruzínskou ligou. Jen o jednom tématu se bavit nechtěl. Politika. V zemi na Kavkaze to bublá, na podzim se konají ostře sledované volby.
Spousta lidí v Česku má o Gruzii možná zkreslenou představu. Jak byste svou zemi charakterizoval?
Gruzie je nádherná země, s úžasnou přírodou, horami, polohou, výborným jídlem. Každý, kdo sem alespoň jednou zavítá, se kvůli krásným zážitkům vrací.
Pokud jsem to správně našel, vy pocházíte z menšího města Chkhorotsku.
Chkhorotsku-Martvili je moje čtvrť, místo, kde jsem vyrůstal a místo, které miluji. Žijí tam milí lidé, hned za městem je krásná příroda. Když mám volno, vyrážím tam, bohužel to není tak často, jak bych si přál.
Fotbal je tam sport číslo jedna?
Možná ani ne. Dokonce jsem sám začínal s judem. Myslím, že mi to docela šlo, jenže pak jsme se přestěhovali do Tbilisi a mamka mě vedla k fotbalu.
Když jste zmínil judo, sledoval jste olympiádu? Gruzie byla úspěšná, lepší než Česko, ač do Paříže vyslala jen 28 sportovců.
Samozřejmě! Získali jsme tři zlaté a dohromady sedm medailí, což vlastně nebylo překvapení, protože Gruzie má velmi dobré olympioniky, zejména v bojových sportech.
Ještě před tím se konalo mistrovství Evropy ve fotbale. Česko remizovalo s Gruzií, nakonec vaše reprezentace ze skupiny postoupila díky výhře nad Portugalskem. Byla to senzace, že?
Senzace je správné slovo. Víte, bylo to první mistrovství Evropy v historii Gruzie. Každý tím žil, každý to prožíval. Ve fotbale jsme jako reprezentace udělali pokrok.
V den zápasu na Euru hrál Zlín první letošní přípravný zápas. Viděl jste to, nebo jste měl jiné povinnosti?
Naštěstí jsem to mohl sledovat, s českými přáteli jsme zapnuli televizi a fandili jsme. Dopadlo to dobře pro obě strany.
Atmosféra vypadala divoce. Jsou Gruzínci velcí patrioti?
Spousta Gruzínců přijela do Německa fandit, vytvořili úžasné prostředí a pomáhali fotbalistům, jak to jen šlo.
Můžete to rozvést?
Jsme hrdí na svou zemi, na úspěšné sportovce. Na šampionátu si všechno sedlo. Dostal jsem spoustu zpráv, sledoval jsem média. Tak šťastnou Gruzii jsem snad ještě neviděl.
Pojďme k vám a Česku. Jak těžký jazyk je pro vás čeština, kolik slov už umíte?
Čeština je docela těžká, ale každý den se snažím učit nová a nová slovíčka, spoustu věcí už umím. Před vámi to ale radši zkoušet nebudu.
Co vy a vaše ambice ve fotbale? Po svém příchodu jste řekl, že Zlín vás zaujal i proto, že okusil Evropskou ligu a… Teď hraje až druhou ligu.
Ano, Zlín je ve druhé lize, ale všichni tady myslí na to, abychom se vrátili zpět mezi elitu. Já také. Zatím se nám daří, věřím, že cíl splníme.
Jak se liší gruzínská liga od té české?
Hodně. Opravdu strašně moc. Ze začátku pro mě byl šok, jak tady dbáte na defenzivní úkoly, taktiku. Hráči jsou tady fyzicky velmi zdatní, běhá se rozhodně víc než v Gruzii. U nás je víc technických hráčů.
Co pro vás bylo, případně pořád je, v Česku nejtěžší?
Být pryč od rodiny. Naštěstí jsem tu brzy našel přátele a mohu s klidem říci, že jsou to úžasní lidé, kteří při mně stojí.
Prozradíte, jak vysoký plat má fotbalista v Gruzii? Polepšil jste si ve Zlíně?
V každém klubu je to trošku jiné. Ale předpokládám, že sám tušíte, že rozdíl mezi Českem a Gruzií je značný. Tady jsou peníze jiné, lepší než doma. Snad se to tam také jednou změní k lepšímu.
Ještě se vás zeptám na zápas Gruzie - Česko. Jak to dopadne?
Česká republika je můj druhý domov, když to jde, tak jí fandím. Ale v tomto konkrétním zápase si myslím, že Gruzie vyhraje 2:1.
Koho teď považujete za největší hvězdu gruzínského fotbalu?
Samozřejmě, že lídrem Gruzie je Chviča Kvaracchelija, který má úžasné dovednosti s balonem. Myslím si, že je to jeden z nejlepších hráčů na světě, a proto ho z Neapole chtějí koupit špičkové týmy. A potom je tu Giorgi Mamardašvili. To je úžasný brankář, jinak by ho nekoupil Liverpool.