Jste zpátky v přípravě. Už naplno s ostatními, nebo to ještě na sto procent nejde?
Naplno s týmem ještě netrénuji. Půl roku jsem nehrál kvůli zdravotním problémům, tak by to nebylo ku prospěchu. S trenérem jsme domluvení, že budu postupně navyšovat zátěž i moje zapojení do tréninku. Nechceme, aby se mi některé ze zranění ozvalo znovu.
Předchozí sezony jste nevynechal jediný zápas, na podzim ale naopak nezasáhl do žádného. Jak jste to snášel?
Nebylo to pro mě jednoduché. Za poslední roky jsem nebyl zvyklý nehrát, natož být zraněný. Ani s takovými problémy nemám zkušenost, tak jsem nevěděl, jaká očekávání ohledně návratu na hřiště můžu mít.
Nešlo o jedno zranění, ale sešlo se toho více, že?
Ano. V páté minutě letního přípravného zápasu s Ústím mi protihráč skočil na holeň stojné nohy. Myslel jsem, že ji mám zlomenou, ale odnesl to kotník. Prasklý vaz se ukázal po 14 dnech a bylo z toho dalších osm týdnů bez plného tréninku. Když jsem se dal jakž takž do kupy, šel jsem hrát za béčko a dostal koňara. Na sonu se ukázala malá trhlinka, takže další zrada. No a na závěr mě tři dny po třicátých narozeninách chytil slepák a šel jsem na operaci. Takže dalších osm týdnů. Říká se třikrát a dost, doufám, že to v mém případě bude platit a budu mít zase dlouhou sérii zápasů. A hlavně bez nějakého zranění.
Takže nejprve to vůbec nevypadalo na půlroční absenci…
Vůbec. Jednotlivá zranění nebyla nic extra vážného typu prasklého křížáku v koleni. Ale tím, že se sešla takto po sobě, z toho byl půl roku prakticky bez fotbalu.
Jak jste ten půl rok trávil?
Bydlím kousek od tréninkového centra, tak jsem denně jezdil a trénoval, co jsem si mohl dovolit. Po operaci slepáku mi pomáhalo i to, že jsem zajel za klukama do kabiny na kafe a pokec. To mi zvedalo náladu a vlévalo krev do žil. Jinak by se to dalo nazvat půl rokem běhání po doktorech, rehabilitacích a podobně. Ale zase jsem toho spoustu přečetl. (směje se)
Nešlo tedy o několikaměsíční absenci bez jediného proběhnutí?
Absolutní klid zhruba čtyři týdny jsem měl po operaci břicha. To jsem nesměl nic a dodržoval to. Pohyb je kolikrát nejlepší lék na spoustu neduhů a klidem by se nic neurychlilo.
Kdy jste naskočil po té operaci do přípravy?
Od 23. prosince jsem prakticky denně v procesu. Začal jsem lehčím během a dobrým protažením. Přidával jsem si, navyšoval intenzitu a přidal třeba i posilovnu. V rámci přípravy jsem byl i několikrát v Harrachově na mamutím můstku.
A co říkáte na podzimní výkony vašich spoluhráčů?
Asi nikdo z nás není s výkony i výsledky spokojený. Nikoho to netrápí tak jako nás v kabině. Věřím, že jaro bude lepší a budu k tomu konečně moct přispět i já.
Jak jste to prožíval na tribuně?
Nebylo to jednoduché a táhlo mě to na plac. Snažil jsem se pomáhat alespoň lepší náladou, radou nebo třeba i tím, že jsem šlapal po fyzioterapeutovi, aby měli kluci top péči. (směje se)
Během podzimu skončil trenér Martin Hašek a místo něj přišel Luděk Klusáček. Co se změnilo v kabině?
Na to nedokážu úplně odpovědět, protože jsem nebyl přímo s týmem na trénincích. Nicméně změna to je každopádně. Každý trenér má nějaký svůj rukopis a principy, kterým věří a na nichž trvá. Vyhrávat chtějí všichni.
S jakými ambicemi půjdete do jarní části?
Určitě zlepšení výkonu a výsledků na hřištích soupeřů. Čeká nás porce zápasů, ze kterých chceme nasbírat co nejvíce bodů a na co to pak bude stačit, to úplně neovlivníme. Bude to těžká práce. Ale kdyby to bylo lehké, mohl by to hrát každý.
A co vaše osobní cíle a přání?
Před sezonou jsem si vše maloval trochu jinak. Nicméně stalo se… Mám na kontě 91 zápasů za Bohemku a rád bych ve 29. kole proti Slovácku oslavil vítězstvím zápas číslo 100. Na svém instagramovém účtu jsem vzkazoval, že chci v letošním roce body, góly, áčka. A aby to vyšlo, potřebuju být zdravý. A to přeju i všem svým spoluhráčům, protože věřím, že společně můžeme tuhle sezonu udělat ještě hodně hodně zajímavou.
