Do fotbalové Sparty, jejíž barvy hájil už v mládeži, se Tomáš Rosický po fantastické kariéře v zahraničí vrátil na konci léta 2016. V následujících dvou sezonách už ale přidal jen 12 zápasů a s rolí hráče se jednou provždy rozloučil. Začala tak nová kapitola, v níž legendární „Malý Mozart“ dovedl Letenské tam, kde si je fanoušci už řadu let přáli vidět – do Ligy mistrů.
„Když jste na hřišti, tak víte, že se zápasem můžete něco udělat. Tady neuděláte nic, tady trpíte během zápasu. Emoce jsou ale krásné. Sparta skoro po 20 letech v Lize mistrů, to je neuvěřitelné. To Vitíkovi byly tři roky. Je to fantastické,“ rozpovídal se Rosický ve studiu Nova Sport krátce po konci utkání proti Malmö.
play_fill
Sám si za Spartu v nejprestižnější soutěži zahrál, ale z pozice sportovního ředitele ho až ke sladké odměně čekala dlouhá a náročná cesta. Její začátek se datuje k prosinci 2018. Od té doby prošli Pražané rukama trenérů Zdeňka Ščasného, Michala Horňáka, Václava Jílka, Václava Kotala a Pavla Vrby. Stále se ale hledala, jak ukazují výsledky v domácí soutěži. Dvě třetí místa, poskok na druhé a pak zase pád až na pozici toho třetího vzadu.
Rezignaci smetlo představenstvo ze stolu
Postupnými krůčky ale Sparta mířila tam, kde ji chtěl Tomáš Rosický mít. Přesto mohlo být všechno jinak. Po sezoně 2021/22, kterou završil výbuch ve finále poháru se Slováckem, nabídl Rosický vedení klubu svoji rezignaci. Představenstvo ji ovšem odmítlo.
„Že budu pokračovat rozhodlo všechno dohromady a jasný plán toho, co se má stát a udát,“ prozradil sportovní ředitel klubu s odstupem.
Klíčový bod obratu přišel na konci května 2022, kdy se na lavičku postavil dánský trenér Brian Priske a nastolila se zahraniční cesta. Po silně nepovedeném pokusu s Italem Andreou Stramccionim šlo přitom o hodně riskantní krok.
„Celá cesta od začátku mě formovala jako sportovního ředitele. Samozřejmě jsem udělal chyby na začátku, my všichni. V případě realizáku jsme šli zahraniční cestou. To pro mě bylo zásadní, abychom šli to, co jsme poznali, jak to funguje venku. Nedělat kompromisy. Brzo jsem přišel na to, že nejde míchat to, jak je to venku, a Česko,“ ohlížel se Rosický po velkém úspěchu.
„Pak jsme to ohnuli do dennodenní práce, jak chceme pracovat s hráči, jak chceme testovat a monitorovat. Začátek byl hrozně důležitý i přes neúspěchy. Formovalo mě to a je důležité, že jsem si tím prošel,“ doplnil.
Letenští hned v prvním roce slavili zisk titulu a o rok později ho ozdobili vedle obhajoby i triumfem v poháru. Definitivní třešinkou byl úterní postup do Ligy mistrů.
„Sparta a Champions League. Vždycky jsem o tom mluvil jako o ultimátním cíli pro Spartu po dvou titulech. Vždycky se snažíte přemýšlet dopředu, aby Sparta neustále pokračovala vpřed. Plní se tím pro nás ultimátní cíl, ale stejně tak mám v hlavě další – jak být kompetitivní v Lize mistrů. Víme z minulého roku, že můžeme hrát důstojnou roli s určitými týmy, ale co se stalo na Liverpoolu, o tom taky moc dobře víme,“ hodnotil Rosický.
Pražané se přitom na startu sezony museli vypořádávat s dalšími potížemi. Řada hráčů se kvůli reprezentačním povinnostem připojila k týmu později, odešel kapitán Ladislav Krejčí a ke změně došlo i na trenérském postu.
„Jsem moc pyšný na hráče, jak to zvládli. Pro Larse Friise je to taky obrovská satisfakce. Pro nás je to potvrzení. Hned druhý den po titulu jsme řešili trenéra, který měl zájem z Feyenoordu a bylo to hrozně těžké rozhodnutí, jestli držet Briana v uvozovkách na sílu, někoho, kdo už tu nechce být. Nebo jít jinou cestou vášně. Lars ukazuje, že je dobrý trenér a zvládá to výborně,“ chválil sportovní boss klubu.
„Udělali jsme si jasný plán, jak budeme postupovat a jeden z nejdůležitějších bodů byl, že chceme, aby co nejvíc hráli kluci, kteří mají zkušenost z minulého roku. Aby byla kontinuita z minulého roku a zkušenosti nabrané z těžkých zápasů z minula. To pro nás bylo zásadní. Hlavně v zápasech s Malmö se to projevilo. Vycházelo nám, co jsme chtěli hrát,“ doplnil.
Roli hraje i jednota s fanoušky
Se sportovními úspěchy přichází pochopitelně i starosti v podobě odchodu hráčů na prestižnější adresy a nutnost je vhodně nahrazovat. A právě v tom dosud ukazoval Rosický šťastnou ruku. Během let si poradil s odchody Adama Hložka, Dávida Hancka, Matěje Kováře nebo již zmiňovaného Krejčího.
Kdo ze současného kádru nastupoval už v prosinci 2018, kdy Rosický začínal ve funkci? Pouze Tomáš Wiesner. Klíčové postavy začaly přicházet až později a velmi často ze zahraničí. A logicky je o ně v současnosti zájem z prestižnějších soutěží. Už delší dobu se spekuluje o odchodu Angela Preciada, Lukáše Haraslína, Martina Vitíka nebo Jana Kuchty.
„To je další hrozně složitý bod pro hráče. Když je o tebe zájem, tak ti to v hlavě zůstane, a někoho to ovlivňuje míň a někoho víc. Určitě nám to nabourávalo. Náš realizační tým si za to ale zaslouží absolutorium,“ popisoval sportovní ředitel Sparty.
Právě i díky němu si Letenští získali na svou stranu taky fanoušky. To jasně potvrdila fantastická atmosféra na úterním zápase s Malmö i pravidelně vyprodané tribuny v ligových zápasech. „Je to taky jeden ze zásadních bodů. Už nějaký rok a půl trvá propojení celého klubu, jednota všech složek klubu a navázání na fanoušky je absolutně neuvěřitelné. Každý zápas je vyprodaný a zájem je obrovský. Jednota celého klubu s fanoušky, jsem za to strašně šťastný, že to takhle pokračuje,“ sypal ze sebe šťastný Rosický.
Koneckonců měl být na co hrdý. Sparta prolomila čekání na Ligu mistrů po dlouhých 19 letech a kromě atraktivních soupeřů přinesla na Letnou i pořádnou finanční injekci. Rosický tak mnohým nevěřícím Tomášům ukázal, že Malým Mozartem, který předvádí velká kouzla, může být nejen na hřišti, ale i v kancelářích nad trávníkem.
Sám ale moc času na oslavy nemá. „Až jednou budeš sportovní ředitel, tak budeš vědět, že si nemůžeš dát ani jeden den volno,“ vyprávěl se smíchem ve studiu Nova Sport.
