„Proti českobudějovické Slavii,“ usmívá se fotbalista. „Původně to měl být zápas starých pánů, ale věkový průměr byl maximálně čtyřicet let,“ poznamenal muž, který je okolo lajny neuvěřitelně svižný i v 65 letech.

Poslední mistrovské utkání odehrál v roce 2015. Z té doby má dokonce schované trenýrky. Jsou památeční.

„To bylo šestého června, od tehdejšího kustoda Oty Horčičky jsme ty trenýrky dostali, tehdy totiž končila Akra. My vyhráli čtyři dva, porazili jsme béčko Dobré Vody, ty trenýrky jsme dostali na památku, protože to byl poslední zápas klubu.“

Ladislav Šolc prošel během let několika týmy. Kde všude hrál? V Praze za Viktorii Žižkov a Spoje Praha. V Českých Budějovicích ve Škodovce. „Ta pak skončila a kopal jsem za Iglu, Lokomotivu, Hlubokou, Soběslav a vracel jsem se na Akru.“ Jednu sezonu „odkroutil“ také v Ledenicích.

A přímo soutěže hrál až do 61 let.

Andrej KvašňákAndrej KvašňákZdroj: archiv Deníku

V začátcích na Žižkově se dokonce sešel s legendárním Andrejem Kvašňákem.

„Pro něj to byl jeden z posledních tréninků, už je to dávno, ale pamatuju si, že se opravdu hodně klátil. měl takový klátivý pohyb. Na jeho dobu byl geniální, v dnešní době si ho ve fotbale vůbec nedokážu představit,“ usmívá se Ladislav Šolc.

S mladými hráči si vždy rozuměl skvěle. Nikdy si na nic nestěžoval. „S mladými jsem nikdy problém neměl,“ potvrzuje. „Já s nimi vždy vycházel bezvadně,“ dodává.

Právě proto, že je a byl často mezi mladými, udržuje si i svěží a dobrou náladu. „Mám mladého ducha,“ směje se.

Na který gól ze své kariéry vzpomíná nejvíc? Jaký zápas mu utkvěl navždy v paměti? Byly to hned dva góly v jednom zápase. „Já ale nikdy nebyl moc gólový hráč,“ říká okamžitě.

Jednou však sahal dokonce po hattricku. „Byl to zimní turnaj v Trhových Svinech,“ vylovil docela bez potíží v paměti.

Soupeřem Ladislava Šolce byly Novosedly. A běhavý pravý záložník se toho dne probudil do formy jako hrom. „Dal jsem dva góly,“ říká muž, který tehdy byl střelcem zápasu. „Na oba mi nahrával Karel Kolouch.“

Když dá fotbalista do poločasu dva góly, co myslíte, že ho napadne?

Samozřejmě hattrick.

Možná i proto, že Ladislav Šolc nikdy nebyl vyhlášeným kanonýrem, tak si dvou gólů vážil. „Trenér ale potřeboval vyzkoušet nové mladé lidi, tak mě vyndal ze sestavy. Já měl zaděláno na hattrick, dost mě mrzelo, že to nevyšlo,“ říká a dodává: „Mohl jsem tehdy dát svůj prvnía zároveň také poslední hattrick v životě.“