Leckde v zemi hřiště zanikla, ale najdou se i obce, kde naopak mají fotbal nově jen pár měsíců. Podle průzkumu Deníku je v Česku přesně 4283 hřišť. Nejzajímavější shrnutí?
- Praha má v průměru hřiště skoro na každých dvou kilometrech čtverečních.
- Brno je sice druhým největším městem, ale hřišť mají více v Ostravě.
- Nejvíce hřišť v poměru k počtu obcí najdete v okrese Praha-západ.
- Středočeský kraj je největším regionem v zemi a má i nejvíce hřišť.
- Nejméně hřišť v poměru k počtu obcí najdete v okrese Jičín.
Kolik stojí hřiště?
Ceny jsou hodně individuální dle podmínek a požadavků. Nejnižší částku na této škále vydají kluby za běžnou trávu, nejvíc zaplatí profesionální kluby, pokud řeší i vyhřívání. Ale zkratkovitě lze říct, že za tři miliony už máte slušnou hrací plochu včetně branek a laviček. Pokud je podloží v pořádku a klub na výměnu spěchá, lze jít i cestou vypěstovaného travního koberce. Cena je vysoká – 1,5 milionu.
Příklad z praxe: 2 651 836 korun s DPH
Nechanice, malé město na západ od Hradce Králové, udělalo nové hřiště o rozměru 100×75 metrů za 2 651 836 korun s DPH. Nejdražší položky? Substrát, zemina a osivo.
Nepřátelé: krtci a prasata
Největším nepřítelem fotbalistů není soupeř nebo rozhodčí, ale zvěř. Své by o tom mohl vyprávět nejeden fotbalový klub.
Kupříkladu v Libušíně u Kladna bojovali pravidelně se stádem divokých prasat. „Měli jsme je tu hodně často, překonali i plot. Naposledy jsme museli pokládat dvacet procent nového trávníku,“ líčí předseda klubu Petr Bartoš. Škoda? Zhruba 120 tisíc korun. Nakonec se ve zdejším Baníku rozhodli investovat do plotu z oceli a betonu a kanci už zůstávají v lese.
Zapeklitějším případem je krtek. Tenhle malý tvoreček dokáže rozrýt plochu k nepoznání. Jak se bránit? Zkušenosti některých klubů by vydaly možná na delší přednášku. Tak třeba v Maršovicích na Benešovsku vyhráli díky granulím, v Oldřichově na Liberecku si vyrobili vlastní plašiče a použili i dýmovnice. Ale například ve Měníně, malé obci na jižní Moravě, nakonec boj proti hrabavému hmyzožravci vzdali, půdu rozryli a udělali nové hřiště.
Cena za povodně
Travnatá hřiště pochopitelně výrazně ovlivňuje klima a počasí. Pokud hodně sněží (prší), půda se podmáčí a není vhodné na plochu vůbec vstupovat. Největší pohromou jsou ale povodně. Kozlovice u Přerova takto několikrát, nejvíce v roce 1997, čelily rozbouřené Bečvě. „Voda byla do výšky asi dva a půl metru. Celé hřiště se pak muselo shrnout,“ vzpomíná současný předseda Lubomír Korytko.
Před jedenácti lety to schytala i nová tribuna, letos už byly na Hané připraveni – v záplavové zóně se nenacházelo nic, co by nebylo chráněno.
Horší bývá situace u klubů, které takové nebezpečí nečekají. Když přijde blesková povodeň, obvykle spláchnuté bahno, kamínky a voda z polí, správci hřišť zoufají. Přesně tenhle příběh se udál loni v Dolním Bousově, menším městě ležícím na Mladoboleslavsku. „Voda se dostala do skladu, kde jsme měli hnojivo. A s tím, co do naší trávy přiteklo z polí, jsme se potýkali ještě dlouho. Škodu vidím tak na sto tisíc,“ prohlásil šéf klubu František Ječný.
V infografice Deníku se dozvíte další podrobnosti včetně počtů hřišť v jednotlivých okresech a krajích.
