„Neuvěřitelný gól! Vojtovo první nohou. Hned jsem mu to říkal. A také to, že má šanci vyhrát FIFA Puskás award o nejhezčí branku roku," směje se Mokrišův svěřenec i spoluhráč Jaroslav Kasjan.
play_fill
Unčínští vedli chvíli před koncem 3:2, Soběchleby se snažily urvat alespoň remízu, do vápna šel na standardky i jejich brankář Štěpán Hendrych. „Už předtím jsem cítil, že bych týmu mohl pomoct, naše obrana měla problémy hlavně s Martinem Štainerem. Ale nechtěl jsem nechávat jiné hráče na lavičce, tak nejdřív šli do hry oni, střídal jsem až jako poslední možnost," líčí Mokriš, od nové sezony kouč Sokol Unčín.
Mokriš trénuje naboso. Rituál, usmívá se
Vojtěch Mokriš v unčínském Sokole na trenérském postu vystřídal Davida Toncara. „Já tým jako kouč přebíral už v šesti posledních zápasech minulé sezony. To už se vědělo, že David bude končit. Pořád mě to táhne na hřiště, i když tahle parta je skvělá, tak není potřeba naskakovat," říká vlasatý lodivod, který má specialitu v podobě koučování naboso. „Chodím i v zimě v pantoflích. Na trávě je mi pohodlnější být naboso, už se z toho stal takový rituál. Před zápasem mi lidi říkají, abych si boty nebral, že to nosí štěstí. Takže dokud nebudu mít omrzliny, budu dál koučovat bos," zubí se unčínský sympaťák. Tréninky se snaží vést trošku jinak než jeho předchůdce, spíše se ubírají formou různých her. „Chci, abychom se jako celý tým bavili a táhli za jeden provaz. Těší mě, že kluci chodí trénovat ve velkém počtu i v extrémních vedrech," říká.
V poslední minutě se při zoufalé snaze hostů o zteč, při které měli svého brankáře ve vápně soupeře, dostal k balonu a unikátním kopem ho poslal do opuštěné svatyně. „Já dobře viděl, jak ten míč letí. Vůbec nechápu, jak ho Vojta mohl takhle trefit, protože po dopadu chytil rotaci přímo do branky," kroutí Kasjan ještě teď hlavou. „Nic takového jsem nikdy nezažil a neviděl," dodává.
Jak gól, který patří do kategorie pohádkových, komentuje jeho autor? „Věděl jsem, že je brána prázdná, ale nenapadlo mě, že se mi o pár sekund později povede tenhle neuvěřitelný kousek. Centr do vápna jsme hlavičkovali pryč, k míči se snažil dostat jeden z hráčů Soběchleb, trošku ho kopl do výšky, pak propadl ke mně, tak jsem to dobře přečetl a zkusil jsem balón napálit přes celé hřiště. Letěl velmi daleko a po prvním dopadu to vypadalo, že jde kousek vedle. Po druhém jsem si ale byl jistý, že skončí v bráně,"
Pak na stadionu v Krupce vypukla nelíčená euforie, Unčín se radoval nejen z gólu, který jako by byl z jiného vesmíru, ale i ze tří bodů. „Já dřív v Soběchlebech hrál, je to pro mě proti nim vždy speciální zápas. Spoustu kluků znám, na hřišti pak probíhají různé pokřiky. Když srovnali na 2:2, dávali mi to sežrat, já jim to pak po mém gólu hodně vrátil," přiznává Mokriš.
Kuriózní branku se unčínskému klubu povedlo nahrát naprostou náhodou, v okresní přeboru totiž není standardem zápasy natáčet. „Den před utkáním jsme se rozhodli, že ho natočíme. A hned tam padla taková nádhera," potvrzuje Jaroslav Kasjan.
Načítám výsledky ...
Načítám tabulku ...
