Byl z toho veliký poprask, když se Řeporyjím, celku z 1. A třídy, upsal Martin Fenin. Zlobivé dítě českého fotbalu za sebou má už několik pokusů o restart kariéry, ale zdá se, že v poslední době se konečně uklidnil a dal si život do pořádku. A s tím se pojila i větší chuť do fotbalu.

Ovšem stačil kousek a místo řeporyjského dresu oblékal ten hostivařský. „Byl u nás pár tréninků. Přihrávku má nadstandardní, kdo by takového hráče nechtěl,“ říkal během srpna trenér SK Hostivař Petr Procházka.

Do hry se ale vložil řeporyjský starosta a Feninův soused a kamarád Pavel Novotný. „Potřebuju sponzora na Feňu do Řeporyjí na podzim. Stačí sto tisíc. Marketingově se to musí vrátit. Já prostě nenechám Fenina Hostivaři. Sto tisíc mi musí dát kdokoli, komu na to řeknu,“ vzkazoval na sociálních sítích.
A podařilo se. Fenin se nakonec upsal řeporyjskému klubu.

„Nejde o náhodný krok. K fotbalu jsem se chtěl vrátit, ale po dvou letech skočit do úplně rozjetého vlaku, to jsem měl trošku strach, jak by to vypadalo zdravotně. Tak jsem hledal, jak to vymyslet. A protože tady odtud jsem, znám dobře starostu Pavla Novotného, tak jsem se rozhodl pro Řeporyje. Je to ta nejlepší možnost, kde se můžu rozehrát,“ přiznal Fenin.

Toho tak čeká další restart. Už ani on sám nepočítá, kolikátý vůbec je. „Je pravda, že jsem těch restartů měl strašně moc. Jak to říkal Milan Baroš, když mi bylo třiadvacet, tak jsem měl asi pátý restart. Byl jsem takový zlomený, už jsem neměl chuť do fotbalu. Teď tam ta chuť je,“ řekl krátce po podpisu smlouvy.

Dříve chtěl Fenin zpátky do nejvyšší soutěže, teď má pochopitelně skromnější cíle. „Myslím, že to tentokrát nemůže dopadnout špatně. Já si nedělám ambice, že musím hrát zase ligu nebo hrát za reprezentaci. Když budu hrát tady a budu šťastnej, tak budu hrát jen za Řeporyje. Budu nejradši, když sem budou chodit lidi, protože proto se fotbal dělá. To znám z Německa, to mi samozřejmě chybí,“ řekl.

Před posledním víkendem měl Fenin za sebou pět odehraných zápasů, v nichž si připsal dva góly, ale také červenou kartu. „Byla první v mém životě,“ prozradil možná trochu překvapivý fakt.

Předčasný odchod do šaten ho postihl po 17 minutách pobytu na hřišti, když střídal v utkání ve Slivenci a strčil do domácího hráče. „Asi se chtěl proslavit, choval se jako školák. Křičel na mě, že co si o sobě myslím, co jsem dokázal. Ukázal jsem mu tedy, že tohle si ke mně dovolit nemůže. On na mě pak vyběhl, já ho od sebe odstrčil, on spadl a přihrál to. Bylo to maximálně na žlutou kartu, kterou jsme ale měli dostat oba,“ vrátil se ke svému vyloučení.

Jinak ale Martin Fenin dokazuje, že to s urovnáním svého života myslí vážně. „Jsem šťastný, zamilovaný, chci mít rodinu. Prožil jsem si celkem peklo, teď jsem šťastný,“ vzkázal svým fanouškům.