"S Márou se známe, respektujeme, jsme oba bojovníci a máme rádi výzvy. Teď sháníme informace o hráčích a o tom, v jaké roli v týmu by mohli hrát. Chceme najít kluky, kteří nám mohou pomoct, ale také ty, které na jaře za Viktorku hrát neuvidíme," říká šestapadesátiletý trenér a manažer.

Pojďme na začátek roku. Jak proběhl váš přesun z Mladé Boleslavi na Žižkov?

Byl jsem v Mladé Boleslavi domluvený, že na konci roku si každý půjdeme svoji cestou. Rozešli jsme se korektně. Měl jsem úvahy s trénováním v zahraničí, ale s Milanem Richterem (předseda představenstva a spolumajitel klubu - pozn. autora) se známe delší dobu a lákal mě na Žižkov. Ten beru jako tradiční českou fotbalovou značku a domluvili jsme se, že nastoupím do pozice sportovního manažera a sportovní úsek půjde hodně za mnou.

Takže moc volna jste si ani neužil a hned nastoupil na nové místo…

Ano, ale já už byl na šesti podzimních utkáních Žižkova, mám to kousek, bydlím v Praze a jde o klub, který mě zajímá. Je to tradiční český klub, nebylo o čem přemýšlet.

V Boleslavi i teď na Žižkově jste ve funkci sportovního manažera, zmiňoval jste i možnost trénování v zahraničí. Kde se vidíte do budoucna více? V manažerské nebo trenérské roli?

Tyhle otázky mi pokládá více lidí. I když jsem se vracel do české ligy, do Liberce, tak mi ji položil pan Karl (majitel klubu - pozn. autora), zda jsem víc manažer nebo trenér. Mám tyto role spojené, baví mě fotbal obecně, výzvy, něco vytvářet a mít možnost to ovlivňovat. Nejraději mám, když je ta pozice spojená, jsem trenér a mohu ovlivnit příchody i odchody. Ne pokaždé se to povede, teď jsem v pozici manažera. Prvním úkolem bylo přivést trenéra. Marek Nikl je můj bývalý hráč, známe se, víme o sobě, respektujeme se. Věřím, že všechno bude fungovat.

Byl hlavní volbou? Mluvilo se i o Jiřím Krejčím.

Ano, proběhlo to i médii, měli jsme debatu s Jirkou Krejčím, zkušeným trenérem z Pardubic, nakonec se ale rozhodl zůstat v Živanicích. Respektovali jsme to samozřejmě. Mluvil jsem pak s Márou, dlouho se známe, Viktorka Žižkov je lákadlo pro každého, byť je to skromnější. S Márou jsme válečníci, zvyklí na výzvy. Oslovil jsem ho, návrh prošel přes majitele, představenstvo a pracujeme spolu.

Zmínil jste slovo výzva. Jaro a Žižkov, to bude pořádně veliká výzva!

(usmívá se) Řekl jste to přesně, velká výzva. Jsme po podzimu patnáctí, na jednom ze dvou sestupových míst a nikomu se samozřejmě sestupovat nechce. Je tam s námi Prostějov, který staví nový stadion, jsou tam béčka Olomouce a Sparty, Kroměříž, další mužstva… Naše pozice není výhodná a čeká nás těžký boj o to, abychom druhou ligu uhráli.

Co vám napověděly první zápasy? Byť je příprava pořád ve svém začátku.

První dva byly optimistické. S Plzní jsme prohráli 0:2, ale odehráli jsme zajímavý zápas. Velmi dobře jsme hráli s Jabloncem, přestříleli ho 5:3. Zápasy s Bohemkou a Pardubicemi ukázaly hroší stránku a věci, na kterých musíme pracovat. Na druhou stranu teď sháníme informace o hráčích a o tom, v jaké roli v týmu by mohli hrát. To je v této fázi sezony důležité, neplácat se po ramenou, jak jsme dobří, ale najít kluky, kteří nám mohou pomoct, ale také ty, které na jaře za Viktorku hrát neuvidíme. Poskládáme to třeba trochu jinak.

Jsou nějaké konkrétní posty, které chcete určitě posílit?

Určitě řeknu, že krajní záložníky. Tam je konkurence menší, než bychom očekávali.

V minulých dnes se k realizačnímu A týmu připojil Václav Kadlec. S čím vám pomůže?

Venca pracuje u mládeže, tam i zůstane. Je to zkušený fotbalista, má co nabídnout. Co se týče áčka, musí si nejprve dodělat trenérské licence. Uvidíme, zda ho bude trenéřina bavit, jestli na to bude mít nadání. Zajímá ho i manažeřina. Můžeme se tedy bavit o tom, že mu můžeme pomoct, aby to viděl, zkusil si to. Třeba bude úspěšný trenér, třeba úspěšný manažer. Dáme mu šanci.


Načítám tabulku ...