Pražští záchranáři pochválili skvělou reakci fotbalistů Dánska, kteří nezpanikařili a přivovali profesionální pomoc. Potvrdilo se, že rychlé jednání svědků podobné události může zachránit život. Každý okamžik je v takovou chvíli drahý.

Devětadvacetiletý Eriksen po zástavě srdce vzkázal z nemocnice, že se cítí dobře. Teď fotbalového záložníka čeká operace, lékaři mu aplikují kardioverter-defibrilátor, který ohlídá jeho srdeční rytmus.

Děsivě vypadající příběh, který s napětím sledovaly miliony diváků po celém světě, má tedy šťastný vývoj. A i kdyby se hráč Interu Milán už nevrátil na trávník a musel předčasně ukončit kariéru, má přece nedocenitelné vítězství – přežil.

Zdravotníci z Prahy si však při první pomoci Eriksenovi z řad jeho spoluhráčů všimli jedné chyby. Také teď na fotbalovém Euru se objevil „resuscitační mýtus“ – vyndávání zapadlého jazyka.

Propagace správného postupu

„Byla by škoda takovou příležitost nevyužít k propagaci zcela správného postupu. Samotné oživování mohlo proběhnout ještě efektivněji, hráčům to ale nelze vytýkat. Taková představa je ve společnosti stále silně zažita,“ míní mluvčí pražské záchranky Jana Poštová.

Poštová upozorňuje, že zcela nejdůležitější věc při oživování člověka v bezvědomí je zavolání na tísňovou linku 155: „Zkušené operátorky a operátoři zdravotnické záchranné služby vás celou situací provedou krok za krokem.“

Zdroj: Youtube

A co by tedy poradili ohledně jazyka? Jeho kořen může sice blokovat dýchací cesty, ale není to kvůli tomu, že by se snad jazyk přetočil a zapadl do krku. Jazyk je sval, a tudíž v takové situaci ochabne stejně jako všechny ostatní svaly. „Když pak kořen jazyka přilehne na stěnu dýchacích cest, dojde k jejich zneprůchodnění,“ vysvětluje Poštová.

Prostý záklon hlavy

Podle mluvčí pražských záchranářů je pak nejlepší pomocí prostý záklon hlavy. „Provádí se tak, že zachraňovaný leží na zádech, ideálně na pevné podložce, nemá nic pod hlavou a zachránce mu přiloží dlaň pod bradu a druhou na čelo a hlavu mírně zakloní. Díky tomuto jednoduchému manévru jazyk odlehne a dojde ke zprůchodnění dýchacích cest,“ popisuje Poštová.

Oživované osobě tak vůbec nemusí zachraňující sahat do úst, rizikem je například vyvolání dávivého reflexu a následného zvracení. Můžete se navíc sami zranit, když by u zachraňovaného došlo ke stisku čelistí.

„Do dutiny ústní saháme zachraňovanému pouze v případě, že ji blokuje cizí předmět nebo zbytky potravy, které se snažíme odstranit. Následuje pak zmiňovaný záklon hlavy,“ radí k poskytnutí první pomoci Poštová.

Dál zbývá pokračovat v masáži srdce, čekat na příjezd sanitky a doufat, že resuscitace bude úspěšná jako u dánského fotbalisty při evropském šampionátu…