VYBRAT REGION
Zavřít mapu

DVA POHLEDY: Povinná vojna? Bránit se přece musíme sami

Málem vypukla panika, že u nás budou muset na vojnu všichni mladí po dovršení osmnácti let. Chlapci i dívky. Šlo však jen o vojenské odvody, které měly být pro všechny povinné. Po vzrušené debatě a mnoha připomínkách nakonec parlament schválil a prezident podepsal novelu branného zákona i zcela nový zákon o službě vojáků v záloze (a ještě další normy týkající se armády). Platí od včerejška.

2.7.2016
SDÍLEJ:

Armáda. Ilustrační foto. Foto: DENÍK/ Martin Zavřel

Povinnost se změnila na dobrovolnost v době míru. Branný zákon a zákon o službě vojáků v záloze počítají s uvědoměním si odpovědnosti za obranu naší země. Podle slov ministra obrany takový zájem lidí tady je. Jen pro to dosud nebyly podmínky. Povinná vojenská služba tedy nehrozí. Zatím. První dobrovolníci by mohli projít tříměsíčním výcvikem už na podzim.

Matěj Stropnickýpředseda Strany zelených, herec a novinář, exnáměstek pražské primátorky  Matěj Stropnický.

Je dobře, že dnešní mladí lidé už nemusejí, tak jako jejich otcové a dědové, ztrácet čas povinnou vojenskou službou? Nebo by naopak měli být více zapojeni do obrany státu?

Žádná vysoce specializovaná jednotka a, jak víme z vlastních dějin, také žádná mezinárodní smlouva nemůže při skutečném ohrožení vlastního českého území zcela nahradit schopnost domácího obyvatelstva se bránit. Jelikož zelení vnímají vojsko a vojenský výcvik nikoli jako nástroj dobývání nebo usměrňování politických režimů cizích území pod rouškou tzv. vývozu hodnot naší vlastní civilizace, ale jako nástroj skutečně obranný, je zavedení povinné vojenské služby jako způsob, jímž si obyvatelstvo osvojuje základní branný výcvik pro případ napadení našeho státu, k určitému zvažování.

Musela by však mít jinou formu, délku a průběh, než tomu bylo za minulého režimu. A také je třeba při jejím zvažování počítat i s nějakou alternativní veřejnou službou pro ty, kdo by se vojenské služby z etických, náboženských či jiných obdobných důvodů odmítli zúčastnit.

Na „vojnu" se vzpomíná jako na dva roky poflakování mezi zelenými mozky, s nimiž se nedalo rozumně domluvit. Výcvik to byl spíš naoko…

Povinnou vojenskou službu za normalizace zdiskreditoval minulý režim. Její délka, poměry v armádě včetně hojné šikany a také nikoli nepochopitelný odpor mnohých vykonávat službu pro stát, který byl fakticky znásilněn sovětskou okupací vedly ke všeobecné úlevě z jejího zrušení. K těmto vnitropolitickým důvodům lze přičíst ještě i změny ve způsobu vedení ozbrojených konfliktů, stále více založených na složitých technologiích vyžadujících specializované útvary, a tedy i zvláštní výcvik říkalo se tomu profesionalizace armády. A tedy i důvody obecně vojenské.

Dnes je situace jiná?

Dnes je Česko součástí bezpečnostních struktur NATO, kde existuje určitá dělba specializací. Naše země tak nepotřebuje pokrýt z vlastních zdrojů náklady na všechny specializované útvary a vystačí jen s některými, např. s chemiky, ale nejsou jediní. Je to velká finanční úspora a také to zvyšuje efektivitu naší případné účasti v mezinárodních konfliktech.

Strana zelených má tedy jasno v tom, jak by se Češi měli zapojit do případného ozbrojeného konfliktu?

Zelení se hlásí ke konceptu nenásilí, a tedy odmítají války jako obecně přijatelný způsob řešení. Preferujeme diplomatická řešení konfliktů.

Václav Marhoulproducent, scenárista, režisér, herec a příslušník aktivních záloh (major) 
Václav Marhoul. 

Má branný zákon význam? Máme profesionální armádu, jsme v NATO…

Má význam. Samozřejmě. V mnoha ohledech. Bezpečnostní situace se za poslední roky dalekosáhle změnila. Naše členství v NATO nám sice dává záruku v podobě závazku o kolektivní obraně, ale to vůbec neznamená, že bychom měli rezignovat na rozvoj našich vlastních ozbrojených sil. Ohledně naší armády pak platí hlavně to, že je stále podfinancovaná a početně nenaplněná. Vedle toho se pere s neschopností správně zadat a realizovat výběrová řízení všeho druhu, zápasí s obrovskou byrokracií a s mnoha dalšími neduhy.

K původnímu znění novely branného zákona jste měl výhrady. Jaká byla největší? Splnila schválená verze vaše představy?

Moje největší výhrada směřovala proti úvahám o znovuzavedení vojenské prezenční služby. Ne proti odvodům. Lidé si to velmi častou pletou a spojují obě věci dohromady. Odvody, které jinak měly vždy i před současnou novelou oporu v legislativě, neznamenají nic jiného než to, že se člověk, který je tzv. odveden, dostane do vojenské evidence.

Ale neznamená to, že bude povinen nastoupit základní vojenskou službu, tedy jít do kasáren, navléci uniformu a začít cvičit. K tomu, abych se vymezoval proti znovuzavedení vojenské základní služby, mám mnoho důvodů, ale prostor určený na mé odpovědi není tak velký, abych je zde všechny vyjmenoval a obhajoval. Zůstaňme tedy prosím u toho, že zastávám názor, že takový krok by byl kvůli všem změnám, které proběhly za posledních bezmála 30 let, krokem nesmyslným a zcela neefektivním.

Co bude třeba pro obranyschopnost České republiky ještě udělat?

Stabilizovat rozpočet. Dostat ho na dvě procenta HDP. Také ho správně strukturovat. Zlepšit a zjednodušit výběrová řízení. Nahradit vybavení, techniku a staré zbraňové systémy novými a u nich si po dobu jejich životnosti ohlídat údržbu a náhradní díly. Více a plnohodnotně cvičit. Doplnit početní stavy armády a aktivních záloh.

Být proaktivní a zároveň s tím si plnit všechny své závazky vůči NATO a jeho členům. Novelizovat další zákony, vyhlášky a předpisy, které zcela zásadně ovlivňují kupříkladu naše operační nasazení v zahraničí. Tedy kupříkladu to, že naši vojáci působí na územích, kde probíhají válečné konflikty, ale musejí se v nich chovat podle mírových tabulek a předpisů. Politikům to vyhovuje, vlk se nažere a koza zůstane celá. Ale vojáky to dokáže ohrožovat na životě.

Čtěte také: Důstojná smrt, asistovaná sebevražda, nebo vražda?



Autor: Jiří Humplík, Martin Tröster

2.7.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
22

Úřad pro kyberbezpečí: Vypátrat původ útoku na ČSÚ bude obtížné

Představitelé SPD a zástupci hnutí ANO jednali 23. října v Praze o možné povolební spolupráci. Na snímku šéf SPD Tomio Okamura (vpravo) a místopředseda hnutí Radim Fiala přicházejí na schůzku do Poslanecké sněmovny.
AKTUALIZOVÁNO
9

Okamura jedná s ANO: Chceme prosadit náš politický program

AKTUALIZOVÁNO

Předsedou poslaneckého klubu STAN byl jmenován Farský

Už v neděli ustavili klub sněmovní nováčci Piráti. Dnes je následovalo hnutí Starostové a nezávislí (STAN), za předsedu byl zvolen lídr voleb Jan Farský. Místopředsedy se stali Vít Rakušan a Věra Kovářová.

Babiš pokračuje v povolebních jednáních, sejde se se Zemanem

Vítěze sněmovních voleb, předsedu hnutí ANO Andreje Babiše dnes přijme prezident Miloš Zeman. Babiš bude také pokračovat v povolebních vyjednáváních se zástupci dalších stran nové Sněmovny. Zahájil je v neděli schůzkami s KSČM, STAN a ČSSD.

Mezi Čechy mírně převažuje nespokojenost s výsledkem voleb

Mezi Čechy mírně převažuje nespokojenost s výsledky voleb, ukázal průzkum společnosti Median. Podle průzkumu většina lidí nemá obavy o budoucnost demokracie v zemi, dotázaným by ale vadilo, kdyby vládu měl vést trestně stíhaný člověk.

Babiš přemlouval STAN ke spolupráci. Podle Gazdíka ale marně

Šéf vítěze voleb hnutí ANO Andrej Babiš přemlouval hnutí Starostové a nezávislí (STAN) ke koaliční spolupráci, ale marně, řekl novinářům po dnešní zhruba hodinové schůzce s Babišem předseda Starostů Petr Gazdík.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT