Například Hospodářská komora zvažuje, že proti zákazu podá ústavní stížnost, protože stát nařizuje firmám, kdy mohou podnikat a kdy ne. Konkrétně jim to zakazuje v datech 1. ledna, na Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září, 28. října, 25. a 26. prosince. Omezení svátečního prodeje se nemá týkat obchodů s menší prodejní plochou než 200 metrů čtverečních. Výjimku získají i lékárny, čerpací stanice a obchůdky v nemocnicích, na letištích a na nádražích. Poprvé si na zavřené obchody budeme zvykat o říjnovém svátku, letos v září ještě zákaz neplatí.

TOMÁŠ JIRSAsenátor za ODS, starosta Hluboké nad Vltavou
Tomáš JirsaZdroj: DENÍK/ Václav Pacner 

TOMÁŠ PAJONKspolumajitel maloobchodní sítě potravin Hruška
Tomáš Pajonk.Zdroj: Deník 

1. Souhlasíte s tím, aby měly o vybraných svátcích větší prodejny zavřeno?

Podle mého názoru je lepší variantou ponechat rozhodování o otevírací době na jednotlivých vlastnících či provozovatelích obchodů než něco nařizovat. Jako jeden z argumentů byl zmiňován fakt, že pokud nařídíme obchodním řetězcům povinně zavřít, budou mít lidé více příležitostí pro rodinný život. Tento argument ale nemůže obstát.

S tím žádný politik nemá co souhlasit či nesouhlasit. V ústavě máme zakotveno právo na majetek a smluvní svobodu. Do toho, kdy se prodávají potraviny, opravdu státu nic nesmí být. A to říkám jako syn majitelů malé prodejny, která by na tomto teoreticky spíše vydělala. 

2. Je podle vás nabídka v obchodech do 200 metrů čtverečních plochy dostatečná? Jedině tam totiž půjde o vybraných svátcích nakoupit.

Pojem „dostatečný" je podle mého názoru v tomto případě velmi relativní. Někomu stačí menší výběr, jiní lidé naopak preferují širší možnost volby. A někdo je zase zkrátka zvyklý na „ten svůj" supermarket. Je velkou chybou, že se politici, kteří prosazují omezení otevírací doby, pasují do role arbitrů každodenních potřeb našich občanů. Zákon přeci nemůže a nesmí určovat to, jak máme nakládat se svým volným časem. Podobným návrhem by mohlo být vypnutí elektřiny po 22. hodině, aby se zvýšila porodnost.

Záleží, co jdete nakupovat. V každém případě hranice 200 metrů se stejně bude různě obcházet a celkově to povede k absurdním situacím. Naše rodina o víkendu v marketech nenakupuje. Ani by mě ale nenapadlo snažit se „vychovávat" ostatní, aby si místo nákupu zašli třeba do lesa na houby nebo do zoo. Politici by měli přestat vnímat občany jako dobytek, který je třeba šlechtit, zlepšovat a usměrňovat (a u toho si na tom vydělat). Velká část lidí sama přijde na to, že na to je náš život příliš krátký, abychom ho trávili v nákupním centru. Pokud stát nevěří lidem, že si umí vybrat, kdy nakupovat, není divu, že lidé nevěří státu v závažných věcech. Důvěra musí být oboustranná. 

3. Je podle vás možné, že někteří zaměstnanci budou proti omezení protestovat, protože přijdou o možnost vydělat si zajímavou mzdu?

Možné to je. Někteří lidé totiž opravdu o svátcích pracovat chtějí, a to proto, aby si přivydělali. Na druhou stranu ale ze své zkušenosti vím, že existuje i výrazná skupina zaměstnanců, kteří preferují o svátcích volno. Nakonec, kdyby díky tomuto zákonu začali lidé opravdu ctít a slavit státní svátky, tak bych se s ním smířil.Když se nad tím ale zamyslím ještě více, tak mezi množstvím opravdu škodlivých zákonů, které produkuje Sobotkova vláda, považuji tento za v podstatě neškodný.

Protestovat nejspíše nebudou, na to lidé čas nemají. Prostě jen jednoho dne zjistí, že jim tuhle možnost stát sebral, a budou mít nižší výplatu. Vládní politici jim pak řeknou, že za to mohou podnikatelé, a místo vzájemného respektu mezi lidmi se opět přiblížíme jakémusi podivnému „třídnímu boji" zaměstnance, živnostníka a podnikatele. Přitom se navzájem všichni potřebujeme a co opravdu nepotřebujeme, jsou zbytečné a možná i protiústavní zákony. 

Čtěte také: Patří mobilní telefony do dětských rukou?