Sobotkova vláda se však ostře postavila proti loňskému návrhu Evropské komise na přísnější regulaci držení zbraní, který byl odezvou na teroristické útoky ve Francii.

Přísnější pravidla mají cílit hlavně na automatické a poloautomatické zbraně. Podnět je nyní zaparkován v Evropském parlamentu, kde je k němu řada připomínek. Mnoha europoslancům se nelíbí, že směrnice by se dotkla myslivců a sportovních střelců, nebo že by muzea mohla přijít o sbírky zbraní.

Do diskuse rázně vstoupil i prezident ČR Miloš Zeman. V rozhovoru pro Blesk.cz uvedl: „Dřív jsem byl proti držení příliš velkého počtu zbraní, po těch útocích si to už nemyslím." Dodal, že jeho žena Ivana zbrojní průkaz vlastní a pořídila si revolver. V České republice má zbrojní průkazy 290 tisíc lidí, kteří drží 736 tisíc ručních zbraní. Skončí strach z terorismu tím, že si každý občan starší 21 let pořídí zbraň?

JANA ČERNOCHOVÁ (ODS)poslankyně, členka sněmovních výborů pro obranu a bezpečnost

JIŘÍ ZLATUŠKA (ANO)poslanec, předseda sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu a mládež

1. Teroristické útoky v Evropě, ale také opakovaná hromadná střelba v USA znovu rozvířily otázku regulace ozbrojování civilního obyvatelstva. Omezující směrnici navrhla Evropská komise. Může tento krok zvýšit bezpečnost civilistů?

Přehnaná regulace legálních zbraní zvýšení naší bezpečnosti rozhodně nepřinese. Tato představa je jen bludem pacifistů a pseudohumanistů. Odzbrojení společnosti obecně znamená naopak snížení bezpečnosti. Legální držitelé zbraní jsou v drtivé většině příčetní, zákona dbalí lidé, kteří procházejí poměrně náročnými testy, a přítomnost takového člověka v místě hrozby teroristického útoku jednoznačně znamená vyšší bezpečnost. Zkušenosti států, jako je Izrael, to potvrzují. Statistiky navíc říkají, že zločiny a terorismus jsou téměř vždy páchány výhradně nelegálně drženými zbraněmi.

Zvýšené množství palných zbraní mezi obyvateli je zřetelně spojeno s výrazně větším počtem zastřelených i postřelených. Obecně je těžké spolehlivě zabránit tomu, aby zbraně nepoužili lidé zkratkovitě, pod vlivem stresu nebo psychózy, o nešťastných náhodách nemluvě. V USA je například počet obětí z řad dětí a mladistvých dvakrát větší než počet užití zbraní pro obranu. Pokud by tento poměr byl u nás stejný jako ve Švýcarsku, došlo by k 650 zastřelením ročně. Reálně odvrácené teroristické činy tímto způsobem téměř dokumentovány nejsou, riziko častějších incidentů typu Uherského Brodu by vzrostlo. Výzvy k většímu vyzbrojování civilů nebo proti bezpečnému ukládání zbraní pod zámkem jsou nezodpovědnou hrou s ohněm.

2. Atentátníci hlásící se k Islámskému státu většinou vraždí nelegálně drženými zbraněmi, ale díky benevolentnímu zákonodárství se k nim mohou snadno dostat i legálně. Džihádisté loni v Paříži útočili tzv. expanzními samopaly zakoupenými na Slovensku. Nezabránila by těmto případům přísnější legislativa ?

Tomu mohlo být zabráněno, kdyby ovšem byla důsledně implementována pravidla dohodnutá již v roce 2008. Ta měla lépe upravit způsob nakládání se znehodnocenými zbraněmi. Je bohužel pravdou, že ne všechny členské země EU mají zbraňovou legislativu nastavenu správně, Slovensko je jednou z nich. Tento stav ale nelze napravit tím, že společnost téměř odzbrojíme a že půjdeme i za hranu těch zemí, které mají legislativu kvalitní. Zároveň se domnívám, že ani nyní nemohou teroristé získat legální zbraň legální cestou. Nelegální zprovoznění byť legálně pořízené, ale znehodnocené zbraně je přece také trestné. Místo šikany legálních držitelů zbraní bychom se tedy měli zaměřit více na černý trh, nelegální manipulaci se zbraněmi a jejich potírání.

Dodávky repasů do podsvětí jsou hlavním důvodem současné práce na evropské směrnici o znehodnocování. U zmiňovaných útoků je veřejně známa i firma AFG ze slovenského Partizánského, přesto však premiér Fico i po útocích opakuje, že do obchodů zbrojařů nebude zasahovat. Celoevropská regulace je proto potřebná bez ohledu na to, kde pak zbraně zabíjejí. Europoslankyně Dita Charanzová za ANO je dnes jako stínová zpravodajka připravované normy v Evropském parlamentu patrně nejkompetentněji jednajícím zástupcem ČR v této oblasti.

3. Jsou současné české zákony ve věci získávání zbrojního průkazu dostačující a není třeba je měnit?

Budete se divit, ale dokázala bych si představit naopak i určité zmírnění některých platných ustanovení zákona o zbraních. Jsem například nespokojená s tím, že při jeho poslední novelizaci došlo k prolomení domovní svobody za účelem zadržení legálně držené zbraně kvůli pochybnému důvodnému podezření. Obecně jsem ale přesvědčena o tom, že naše legislativa a systém kontroly legální držby zbraní jsou jedny z nejlepších v Evropě a mnohým zemím by mohly sloužit za vzor.

České zákony jsou obecně považovány za poměrně dobré. Celkově bych varoval před představou, že můžeme přejít na pistolnickou sebeobranu ve stylu filmů z Divokého západu namísto profesionálně působících vycvičených, vyzbrojených a patřičně vzdělaných ozbrojených složek.

Čtěte také: Střílí se už za hranicemi. Ochrání nás policie?