Příští dva roky má podle čtvrtečního rozsudku strávit ve vězení 48letý Ústečan Martin Konopásek. Ve známost vešel organizátor a lektor dětských kurzů po loňském uvedení dokumentárního snímku V síti. Byl jedním z takzvaných sexuálních predátorů, kterého filmoví tvůrci na přelomu let 2018 a 2019 přistihli při velmi explicitní komunikaci s domněle 12letými dívkami. Dokument inicioval policejní vyšetřování hned několika desítek osob, v několika případech již padly podmíněné tresty. V Konopáskově zabaveném počítači našli policisté obsáhlou sbírku dětské pornografie. To mu před soudem nepomohlo stejně jako jeho delikt z dřívějška, kdy se coby pedagog pokusil pohlavně zneužít žačku. 2letý nepodmíněný trest muž dostal za pokusy o přečiny ohrožování výchovy dítěte, jeho zneužití k výrobě pornografie, navazování nedovolených kontaktů s dítětem, šíření pornografie a přečin výroby a jiné nakládání s dětskou pornografií. Žalobkyně Lenka Pošíková navrhovala ještě o rok víc. Ona i obžalovaný si vzali lhůtu na odvolání, rozsudek je tak zatím nepravomocný.

U soudu se před vynesením rozsudku přehrávaly nezkrácené videohovory s protagonistkami snímku. Samosoudci Martinovi Kredbovi přišla Konopáskova komunikace s dívkami, které mu hlásily 12 let, nepochopitelná. „Každý normální člověk by buď konverzaci ukončil, více se zajímal, nebo si dával pozor,“ řekl soudce. „Měl jste počítač vypnout. To se bohužel nestalo a trestná činnost tím jenom začala,“ dodal Kredba, kterého mimo jiných vět „přes čáru“ udivilo i to, že hned po 5 minutách chtěl Konopásek po dívkách ukázat prsa. Ten se hájil tím, že chat byl pro něj jenom hra a že nepředpokládal, že by šlo skutečně o 12leté vzhledem k pravidlům chatovacích místností na stránce Lidé.cz. Ale soudce konstatoval, že se na videích tvářil spokojeně, že hovoří s tak mladými dívkami. A že žádná „hra“ nebyla ze záznamů zřejmá. Dívkám ve skutečnosti bylo víc, a i s tím se soud musel vyrovnávat. „Pravda, nebylo jim 12. Vy jste si ale myslel a chtěl, aby jim bylo 12,“ konstatoval Kredba.

Tomu přechovávání videí s dětskou pornografií do obrazu o obžalovaném zapadalo. Ukázalo, že chatování s dívkami V síti nebyl jen exces. Konopásek protestoval, že na něj státní zástupkyně neoprávněně vytáhla již zahlazený, téměř 20 let starý delikt z minulosti. Šlo o pokus o pohlavní zneužití 14leté žačky v době jeho působení na bílinském gymnáziu. Kredba obžalovaného upozornil, že svoji minulost nevymaže, i když se mu už v rejstříku trest za tento čin nezobrazuje. Že se i skoro po 20 letech dopustil podobné věci, pro soudce znamenalo především to, že se muž ze svých chyb nepoučil. I proto už nebyl prostor pro alternativní trest jako obecně prospěšné práce nebo podmínka, které dostal Konopásek dříve i za několik dalších prohřešků z jiného ranku.

Státní zástupkyně Lenka Pošíková v reakci na Konopáskovu obhajobu poukázala, že ani v jednom z videohovorů nezpochybňoval věk dívek, který mu zmínily. „Proč by se jich dotazoval na to, jestli jim už začaly růst prsa nebo chloupky, nebo jestli se už líbaly s kluky?“ ptala se žalobkyně. Uvedla také, že si muž zjevně užíval očividných rozpaků dívek, jejich domnělou sexuální nezkušenost, kdy je může poučit nebo zasvětit. Připustila, že ve 12 letech se dívky samy už začínají zajímat o sex. „Ale nepřipadá v úvahu, aby je „školil“ o 30 let starší muž, který se přitom navíc uspokojoval,“ zlobilo Pošíkovou. Dodala, že svými řečmi v dívkách vzbuzoval dojem, že ve 12 letech je sex se vším všudy naprosto běžný.

Konopásek připustil, že chyboval, tváří v tvář obžalobě ale trval na své nevině. Videa byla podle něj pořízena nezákonně. „Nikdo nemá právo fotit a natáčet jakoukoli komunikaci nikoho jiného,“ řekl s tím, že dostatečný trest za jeho chyby je, že ho už přes rok dehonestují v kinech, televizi i novinách. „Že jsem sexuální predátor, že jsem vinen, není tu žádná presumpce neviny,“ rozčiloval se a o tvůrci filmu, režisérovi Vítu Klusákovi řekl, že „šmíroval, špicloval a lhal.“ Neustále přitom odkazoval k svému ústavnímu právu na soukromí. „Jeho ústavní práva… A co práva dětí, aby nebyly sexuálně obtěžovány?“ reagovala Pošíková. Dodala, že i když se vztahová komunikace kvůli novým technologiím změnila, neznamená to, že si „v síti“ každý může dělat, co chce. I v digitálním světě je lidské jednání trestně postižitelné.

Konopásek byl během čtvrtečního líčení ve zjevné psychické nepohodě. A to zvlášť v kontrastu s prvním líčením, které proběhlo koncem února. Zatímco tehdy působil uvolněně a ochotně komunikoval s novináři, dnes je hned zkraje, ale i po vynesení rozsudku slovně a mírně i fyzicky napadal. Nebral si s nimi servítky ani v proslovech před soudcem, kdy je označil za parazity. Ještě než mu soudce nakonec zmírnil výši trestu navrhovaného státní zástupkyní, řekl: „Tři roky pro mě znamená v podstatě konec života. Vylezu ven s nálepkou sexuálního predátora. Jsem trestán soudem, lidmi v okolí, svou rodinou. Přišel jsem úplně o všechno, co jsem měl.“

Jak muž komunikoval s domněle 12letými dívkami:
„Pošli mi fotečku, nemusíš se stydět.“
„Někdy koukám na tak mladé holky jako ty. Samozřejmě to nestahuju, to se nesmí, mám nějaké takové stránky, kde to občas je.“
„Komunikaci hned smaž.“
„Ukaž se, holčičko, v kalhotkách. Chceš vidět můj penis? Ukaž mi zadeček, to se nemusíš stydět.“
„Jaká máš prsa, skoro žádná, to se mi líbí, už ti je někdo hladil? A pipinku si hladíš?“