K přírodě ho to táhlo už odmala. „Vzpomínám si na spoustu krásných chvil z dětství. Na jaře jsem chodíval po lese, a když se rozpučely pupeny a vznikla nádherně zelená barva, byl jsem u vytržení. Byla to jedna z věcí, díky kterým jsem byl opravdu šťastný,“ vypráví s nadšením autor aplikace pro snazší zalévání stromů. Lidé v ní můžou zaznačit, kolik litrů vody ke stromu nalili.

Polanský vyrůstal v brněnských Řečkovicích v domku se zahradou. K srdci mu přirostla nedaleká topolová alej v Zamilovaném hájku. „Pozoroval jsem, jak stromy postupně umírají a bylo mi z toho smutno,“ vzpomíná na proměnu aleje.

Před třemi lety navrhl její obnovu do brněnského participativního rozpočtu Dáme na vás a umístil se mezi vítězi. V hájku dnes už rostou nové topoly, což považuje za součást své cesty k aplikaci Zalejme.

Živil se vymýšlením softwaru pro řízení a snižování spotřeby letadel a neustále hledal nové způsoby, jak pomoct přírodě. Snažil se přijít na to, jak bojovat s globálním oteplováním. „S kamarádem jsme chtěli po malých krůčcích posunout lidi k udržitelnějšímu chování, třeba že dnes nepojedou do práce autem, ale na kole nebo veřejnou dopravou. Nepojedou výtahem, ale vyběhnou schody,“ přibližuje hlavní myšlenku iniciativy ClimaCare, kterou spoluzaložil před dvěma lety. Také si pohrával s myšlenkou zvýšit počet bílých střech pro boj s oteplováním.

Cestu do práce si rád prodlužoval o příjemnou procházku Lužánkami a parkem u Janáčkova divadla. Při jedné z nich se před dvěma lety zrodil i nápad vytvořit aplikaci Zalejme. „Byla to nádherná část dne. Měl jsem čas přemýšlet, jak životnímu prostředí pomoct. Když člověk takhle kouká a okolo schnou stromy, všimne si toho. Těmito parky prochází stovky lidí denně, tak mě zajímalo, proč kruci ty stromy musí schnout,“ popisuje prvotní myšlenku.

Strom už zalil někdo jiný? Řešením je aplikace

Jeho zkušenosti z vývoje softwaru se propojily s minulostí ve Hnutí Brontosaurus a s dalšími z jeho nápadů. „Věděl jsem, že to musí být efektivní. Když se lidé budou o něco snažit, musí to mít smysl. Připravme pro ně stromy, které když zalijí, voda půjde opravdu ke kořenům,“ vzpomíná na počátky projektu.

Také uvažoval nad tím, jak podchytit větší zájem o zalévání. Tehdy si poprvé představil aplikaci, která rozliší zalité a nezalité stromy. Svůj nápad sdělil kolegovi z práce Markovi Batelkovi, se kterým chtěl projekt vytvořit. „Byl jsem nadšený, když mi na to kývnul. Spojili jsme se s Veřejnou zelení města Brna, a když odborníci řekli, že se jim to líbí, bylo v podstatě vyhráno,“ říká Polanský.

Pracovníci Veřejné zeleně poskytli nezbytné informace o brněnských stromech a Polanský s Batelkou začali s vývojem aplikace. „Později to začalo být náročné, bylo víc projektů, málo času a už tak trošku opadala prvotní motivace. Cítil jsem, jak to nedáváme časově, když děláme na plný úvazek, tak jsem se pak rozhodl, že buď půjdu na zkrácený úvazek, nebo v práci skončím,“ vzpomíná muž, který po třinácti letech své zaměstnání opustil letos v březnu, aby se mohl naplno věnovat aplikaci Zalejme.

Z jejího fungování žádné příjmy nemá. Přivydělává si tím, že párkrát do týdne vyučuje matematiku na Mendelově univerzitě.

Rád by zalévání šířil jako pozitivní epidemii

Přál si, aby město Brno přispělo na speciální ošetření stromů pro efektivnější zalévání. Se soutěží Dáme na vás už měl zkušenost, přihlásil tedy zalévání stromů i návrh na více bílých střech. Ani jeden z nápadů se tentokrát neumístil mezi vítězi.

Polanský s kolegou se však rozvíjení aplikace Zalejme věnovali i nadále a myšlenku šířili ve volném čase. „Jakmile se to stane společenskou normou, že bude zalévat kde kdo, přidá se i většinová část, už se nebudou cítit jako exoti. Doufám, že se podaří spustit takovou pozitivní epidemii v zalévání,“ říká.

Věřili v úspěch nápadu a zůstali vytrvalí. Připojili se k nim i další lidé a programátoři. Loni oslovili starostu Tišnova, který nápad podpořil a aplikace se rozrostla o další stromy. Letos v květnu tvůrci přidali další stromy mnoha brněnských městských částí a aktualizovali informace v aplikaci. „Máme pokrytou většinu stromů ve městě, podařilo se nám prokousat se administrativní džunglí,“ oddychuje si zapálený zastánce přírody. Nově tvůrci mapu rozšířili o České Budějovice a Litomyšl.

Za velký úspěch Polanský považuje doporučení Svazu měst a obcí České republiky z letošního dubna, ve kterém své členy vyzývá, aby se k projektu Zalejme přidali. Lidé v aplikaci rozkliknou strom, který se chystají zalít. Pak v ní vyplní, kolik litrů vody k němu nalili.

Myšlenka se zalíbila i v některých obcích, kde databázi stromů nemají. „Třeba ve Vrchoslavicích vymysleli, že místo aplikace budou používat proužky, které lepí na stromy a označují, které jsou zalité a které ne. Dělá to spousta aktivních lidí i v jiných dědinách,“ popisuje milovník přírody.

Společně s rodinou zalévá Polanský stromy přibližně padesáti litry vody denně a inspiruje tak své okolí. „Třeba kamarádka si to vyloženě užívá. Bydlí v bytovce a chodívá po schodech. Lidé to nejdříve nechápali, mysleli, že to je zbytečné, když tam je výtah. Ona jim vysvětlila, že to je bezvadné se proběhnout a postupně to naučila půlku paneláku. Teď má nový cíl, naučit je zalévat stromy. Po schodech už běhá s kbelíky a s ní i pár prvních sousedů,“ uzavírá Polanský.

JANA KOPECKÁ