Skalní stepi Pálavy patří k nejsušším místům střední Evropy. Nachází se na mělkých kamenitých půdách, navíc v jedné z nejteplejších oblastí České republiky. Extrémní sucho z posledních let může poškozovat ale i odolné rostliny v oblasti Děvína na Břeclavsku.

Potvrzují to výsledky nových výzkumů botaniků z Masarykovy univerzity, které Deník Rovnost exkluzivně získal. „Od roku 2015 ubývají typické stepní druhy. Například vytrvalá tráva kostřava walliská nebo ožanka kalamandra. Mizí z míst, kde je nejmělčí půda,“ zmínil za výzkumníky Jiří Danihelka.

Trhy na Zelňáku opět fungují v běžném provozu.
Zelňák jede naplno, ale je drahý. Kilo třešní trhovci nabízejí za čtyři stovky

Postupně se vytrácí i chráněné druhy jako kosatec nízký, na který se v dubnu jezdí dívat tisíce návštěvníků. Také v dřívějších suchých letech se podle Danihelky tamní flóra krátkodobě měnila, ale zhruba do dvou let se zase vrátila skoro do původního stavu. Tamní unikátní vegetaci analyzují už od roku 1993. „Když byl hodně suchý a teplý rok, jako byl 2015, uschly vytrvalé druhy, když pak nastala vlhká a mírná zima a vlhké mírné jaro, objevilo se hodně jednoletých druhů,“ přiblížil.

Vegetace Děvína:

Z Pálavy mizí kvůli dlouhodobému suchu dominantní druhy skalních stepí, jako kostřava walliská a ožanka kalamandra.

Naopak se tam více šíří krátkověké rostliny, třeba hadinec obecný nebo tolice nejmenší.

Právě jednoleté nebo dvouleté rostliny se tam šíří. „Přibyl třeba hadinec obecný či tolice nejmenší,“ zmínil Danihelka.

Opakování více suchých let po sobě může vést podle odborníků k dlouhodobé změně cenné lokality. Vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti Jiří Kmet řekl, že takto průkazně je změna vidět zejména na Děvíně. „Je nejprobádanější. Tamní květenu odborníci sledují desítky let. Přírodní dynamika je taková, společenstva reagují na aktuální klimatickou situaci. Je to jeden z mnoha důkazů, že se něco s podnebím mění,“ uvedl Kmet.

Podle klimatologa Pavla Zahradníčka ze skupiny Intersucho bude sucho častější a intenzivnější. „Půdní sucho trvá na jihu Moravy nyní kolem šedesáti dnů v roce. Počítáme ale s tím, že to v budoucnu bude o měsíc, měsíc a půl více,“ poznamenal.

Zároveň však upozornil, že to neznamená, že nepřijde nějaké vlhčí období. „Zvyšuje se teplota a tím i výpar. Změny v biotopu se dají očekávat i nadále,“ míní Zahradníček.

Děvín je od roku 1946 národní přírodní rezervace, její území plánuje stát rozšířit.