Oddělení resuscitační a intenzivní medicíny (ORIM) 3 ve FNO v Porubě se nachází v prvním suterénním patře. Už ukazatele u výtahu prozrazují, o co tady jde: covid-19! Fotograf Deníku Lukáš Kaboň fasuje ještě na chodbě před tímto uzavřeným pracovištěm návleky na nohy (zaručují biologickou ochranu až ke kolenům), plášť, rukavice a pokrývku hlavy (s růžovými srdíčky). V doprovodu vrchní sestry mužského pohlaví Tomáše Glace pak jde do míst, kde končí veškerá legrace.

Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. Ilustrační fotografie.
Nekomentujte závažnost covidu, kritizují lékaři z JIP Šmuclera, Pirka a spol.

Personál na ORIM 3 aktuálně bojuje o životy tří lidí s koronavirem – těch s nejtěžší formou selhání plic. V boxu izolovaném od už tak sterilního okolí navíc i podtlakovou komorou s vlastní ventilací, leží (zatím) jediná pacientka napojená na umělou plicní ventilaci. Tedy dýchací přístroj. Je v umělém spánku.

„Sledujeme životní funkce a reagujeme na alarmy upozorňující na jejich změny, provádíme hygienu, polohujeme pacienty na lůžkách, dávkujeme a doplňujeme medikaci,“ uvádí Glac. Když je klid, stačí na tři pacienty stejně tolik zdravotníků. Jejich počet se ale obratem přizpůsobí, pokud si to situace vyžádá.

Dva hospitalizovaní jsou na „vysokoprůtokové kyslíkové léčbě“. To znamená hadičky v nose, jimiž proudí minutově mezi pětačtyřiceti až šedesáti litry kyslíku. Pomáhá udržovat otevřené plíce, ulehčuje dýchání. Kdo už není infekční, a komu se zlepší zdravotní stav, ten je obratem překládán na jinou kliniku.

Vyšší zátěž i stres

„Náročnější hygienické požadavky a určitě vyšší zátěž i stres,“ říká Peter Sklienka, staniční lékař ORIM 3. Jeho kapacita je sedm boxů (za dobu koronavirové pandemie není nikdy zcela zaplněna) a pro další pacienty dokáží „expandovat“ i dále do FNO. Intenzivní lůžka pro covid-pozitivní mají i na infekčním. „Tři boxy? Volnější režim! A kdyby jich už bylo více, museli bychom pracovat po celou dobu ve skafandrech, jak tu říkáme kompletním ochranným sadám,“ konstatuje personál ORIM 3. Staniční lékař se třeba od rána do odpoledne do řečeného úboru, jenž má i fotograf, převléká dvakrát. Třeba když jde na vizity.

Cestující musí povinně nosit v pražské MHD roušky nebo si jinak zakrývat nos a ústa
Roušky ve veřejné dopravě fungují. Jde o nejbezpečnější místa, ukázaly studie

Bezpečnost si v tomto prostředí pojišťují tuplovaně. Kdyby vypadla elektřina, a tím pádem i klimatizace a větrání, sáhli by podle Glace třeba k vojenskému vybavení proti biologické hrozbě. Poležet si na ORIM 3, jak dodává, též není právě krátkodobá záležitost. Pacienti zde zůstávají v průměru dva až tři týdny.

Lékař první linie: Vycházím z toho, co sám vidím a věřím odborníkům

STANIČNÍ lékař na ORIM 3 v porubské fakultní nemocnici Peter Sklienka.Zdroj: Deník / Radek LukszaMUDr. Peter Sklienka rozhodně nechce být poslem špatných zpráv, ovšem při rozhovoru o koronaviru opakovaně používá výrazu „bohužel“. Staniční lékař ORIM 3 v porubské FNO je totiž zároveň krajským koordinátorem intenzivních lůžek pro pacienty s covid-19, kteří se nacházejí ve vážném stavu. Komentuje situaci z pohledu celého regionu.

Opravdu tady máme druhou vlnu?
Bohužel se domnívám, že ano. Byť to může být i dojezd poslední doby bez zvýšených epidemiologických opatření. Vždyť v sobotu (3. října) máme v kraji hospitalizováno osmdesát covid-pozitivních pacientů a jen o čtyři dny později, ve středu (7. října), jich už je sto třicet pět. Počty stoupají na Opavsku, Krnovsku i Bruntálsku, tam, kde na jaře příliš nemocných nebylo. Karvinsko nárůst nevykazuje. Třinecko naopak ano. Ostrava? Fakultní nemocnice má osmatřicet hospitalizovaných, fifejdská městská patnáct, vítkovická čtyři.

A zvládá tento stav zdravotnictví v kraji?
Ano, máme stále rezervy! Avšak se pomalu a jistě blížíme k bodu, kdybychom budemu nuceni přistoupit k určitým omezujícím opatřením – například odkládání plánovaných operačních výkonů – abychom uměli umístit kovid-pozitivní pacienty. Co se samotného průběhu onemocnění týká, bývá stejný jako na jaře. Nakažených je ale více, a bohužel se obávám, že se to hned tak nezlepší. Koronavirus s námi bude pořád a k němu se přidají i běžné respirační choroby.

Jaký je covid-19 z vašeho pohledu?
Epidemiolog sice nejsem, ale vycházím z toho, co vidím na vlastní oči: Je vysoce virulentní, tedy schopný snadného přenosu, k tomu i vysoce patogenní a dokáže zdravotnímu stavu člověka skutečně uškodit. Bohužel to není obyčejná chřipečka. Mimochodem, ročně máme u nás v Porubě na ARO s běžnou chřipkou hospitalizované jen výjimečně. U chřipky H1N1, neboli prasečí, to bývá snad deset patnáct případů za rok. A u covid-19 jsme se jen tady starali během šesti měsíců zatím o třiačtyřicet lidí s nejtěžší formou selhání plic.

Co tedy jako lékař lidem doporučíte?
Chovejte se zodpovědně, poslouchejte odborníky! Sám jim věřím! S covid-pozitivními lidmi se setkáváme zde na ORIM 3 od března, pracujeme na plný výkon, dodržujeme všechna opatření a nikdo z dvaceti sestřiček, čtyř sanitářů a řady lékařů nebyl dosud nakažen.