Vše je z velké části hrazeno z dotací, ale těch by Uhříněves mohla dostávat mnohem více. Na každého trvale hlášeného obyvatele dostává ročně 5 340 korun, ale více než polovina rezidentů si ponechává trvalé bydliště na své předchozí adrese. Obec tak na tyto občany nedostane ze státní kasy ani korunu. „V současnosti zde žije téměř deset tisíc lidí, ale trvale nahlášené jsou jen čtyři tisícovky,“ postěžoval si starosta Prahy 22 Milan Coller.

Uhříněves tak ročně přichází o třicet milionů korun na dotacích. „Za takové peníze se dají dostavět učebny pro stávající základní školy, potřebné pavilony pro mateřskou školu, kilometry chodníků či kanalizace,“ vyjmenoval starosta jen několik možností, jak by se daly tyto peníze, které obec nedostává, využít.

Pokud se nedisciplinovanost nových občanů Uhříněvsi nezlepší, bude zdejší radnice přicházet ještě o mnohem více peněz. Do konce příštího roku se totiž počet obyvatel Uhříněvsi podle údajů od stavebních firem vyšplhá až na 23 tisíc. „A tím výstavba bytů skončí, bude totiž vyčerpán limit územního plánu a automaticky pak vyhlásíme stavební uzávěru,“ vysvětlil starosta Coller.

Na dotacích tratí miliony

Pokud bude zachován současný trend, kdy se jen 40 procent zdejších obyvatel hlásí trvalým pobytem k Uhříněvsi, bude tato část Prahy již brzy tratit na dotacích více než sedm desítek milionů korun ročně. Místo 120 milionů korun, které by dostala na 23 000 nahlášených obyvatel za rok, dostane jen 50 milionů korun.

„Jsou to skutečně velké peníze a my se snažíme na lidi stále působit, aby si uvědomili, že to dělají pro sebe. Vždyť po těch nových chodnících chodí oni a do budovaných škol budou chodit jejich děti,“ pokračoval starosta.

Osvěta je to jediné, co také může radnice dělat. V současnosti totiž neexistuje žádná zákonná páka, jak donutit přistěhovalce ke změně trvalého bydliště.

„Je to problém celé Prahy, který nás velmi trápí. Snažíme se provádět kontroly bytů ve vlastnictví metropole či městských částí, ale u soukromých bytů nic nezmůžeme. Nelze nutit lidi, aby měnili svá trvalá bydliště,“ sdělil radní zabývající se bytovou politikou Jiří Janeček. Podle něj ovšem nedostávají městské části dotace jen striktně podle počtu trvale nahlášených rezidentů, ale město se jim snaží pomoci i jinými cestami. „Loni jsme rozdělovali obvodům Prahy půl miliardy korun a polovinu z toho jsme rozdělili mezi malé okrajové městské části,“ dodal Janeček, který chce v září zahájit velkou osvětovou mediální kampaň na podporu změn trvalých bydlišť při stěhování. Akce má zatím pracovní název „Neberte své obci peníze“.

Nemají stejná práva

Mnoho lidí v Uhříněvsi si neuvědomuje, že při nenahlášení trvalého bydliště nemají stejná práva jako ti, kteří tam podle občanského průkazu bydlí. Podle zákona se například nemohou projevovat na zastupitelstvu, nemohou volit, ale také si například nemohou na zdejší radnici u úředníků zařídit mnoho úkonů. „Je na ně totiž nahlíženo jako na cizí lidi, jako kdyby byli třeba z Ostravy,“ pokračoval starosta Coller, podle kterého se však v rámci možností snaží obec mezi lidmi nedělat rozdíly.

Ale například do škol jsou přednostně přijímány děti z rodin v Uhříněvsi trvale nahlášených. Podle starosty se problém s nenahlášenými trvalými bydlišti projevuje negativně nejen na dotacích, ale například i na zdravotnické či vzdělávací péči.

„Je těžké sem dostat více ordinací, protože pojišťovna nebude doktory proplácet. Jejich argument bude vždy stejný: že tady vlastně moc lidí není, takže přece nepotřebujeme příliš doktorů. Podobné je to u potřeby větší kapacity škol,“ dodal Coller.