Program zahájilo vystoupení dětských tanečních a sportovních kroužků, které předvedly výsledky svého úsilí. Střídavě se předvedl sportovní kroužek základní školy a taneční kroužek Odolenka. Fitness Petra secvičilo s místní nejmenší drobotinou úžasné představení Panenky a ještě menší Žabáci.

Obyvatelé „Odolky“ měli možnost diskutovat se starostkou o přínosu plánované průmyslové zóny na sever od města. „Nevidím žádná pozitiva. Obec dá předem bianko šek na zastavění poslední volné přírody v okolí,“ protestoval Marek Bajer, organizátor iniciativy o vypsání referenda proti zóně, který vystoupil v diskusi se starostkou Evou Odehnalovou a dalším protestujícím Vladimírem Austem, jednatelem místního mysliveckého sdružení.

„Důležité jsou smlouvy s investory a co si v nich dokážeme dojednat. Jako příklad můžu uvést spolupráci se Spolanou, která umožnila vybudování chodníků v Dolínku. Byly by peníze na věci, po kterých jste volali mimo jiné i v anketě – na chodníky, silnice, zeleň, investice do větších kapacit školky a podobně. Plánujeme plno věcí, ale i když budou k dispozici peníze z evropských fondů, stejně potřebujeme část peněz z vlastních zdrojů,“ uvedla v úvodním vystoupení starostka.

Obavy z nárůstu dopravy

V diskusi, do níž se občané zapojovali svými dotazy a připomínkami, zazněly jako nejčastější výtky hlavně zbytečnost zóny jako zdroje pracovních míst a obava z nárůstu dopravy a zničení kvalitní zemědělské půdy. Kolem polí se rozvířila žhavá debata. „Kam budou zemědělci sázet brambory a sít obilí, když všechno necháte zastavět?“ rozčileně se ptal jeden z místních. „Nikdo se zemědělců nezastane a nemají šanci,“ stěžoval si později v debatě. „Nechci to zlehčovat, ale kolem Odolky je vidět i pole ladem,“ oponovala zemědělskému argumentu starostka. Dlužno poznamenat, že na výzvu moderátorky se žádný zemědělec v publiku nenašel. Ale zazněly i jiné výtky. „Zkuste si bydlet v paneláku v bytě směrem na Tesco a nemusíte v noci svítit, jak jsou ty světla silný,“ popisoval nepříjemné zkušenosti s novými centry jeden z občanů.

Chodníky a silnice jsou důležitější

Do diskuse vstoupil i bývalý starosta a současný senátor Jiří Nedoma. „Zóna není nejpalčivějším problémem místních, ale jsou to chodníky, silnice a podobně a o těch bychom se měli hlavně bavit,“ uvedl.

V diskusi občané zmínili už existující zónu, která se rozkládá mezi starou teplickou silnicí a dálnicí D8. „Jedna z podmínek, na kterých bude město trvat, je přednostní naplnění zóny u Aera, a až následně zóny u Úžic,“ reagovala starostka. Na námitky z pléna, kdo bude projekt financovat, občany ujistila, že náklady budou hradit investoři, ne město.

Jak silně myslivci i lidé kolem Marka Bajera zónu odmítají, se ukázalo, když v diskusi zaznělo i připomenutí alternativního návrhu zóny podle studie Martina Lelouška. Ten se snažil ve svém návrhu oblast zlidštit a začlenit do ní víc zeleně. „To pro nás není přijatelné, stejně je to zastavěné a příroda zmizí,“ odmítl i tento návrh Vladimír Aust. „Já se cítím vázán hlasy lidí, kteří podpořili iniciativu za referendum a myslím, že odpověď by měla zaznít od nich,“ podmínil realizaci jakýcholiv projektů lidovým hlasováním Bajer.

Nejlapidárněji shrnula mínění o zóně paní poznámkou: „Pokud lidi chtějí najít práci, najdou ji tady i bez zóny. Zóna se nedělá kvůli lidem, ale kvůli penězům investorů.“