Zcela specifickou se v novověku stala výstavba fortifikačních objektů bastionového typu, jejichž pozůstatky lze nalézt v mnoha zemích. Také na území České republiky lze spatřit rozsáhlé pevnostní stavby či jejich zbytkové relikty - byly stavěny zejména v 17. a 18. století. Tyto objekty tvoří poměrně významnou část tuzemského kulturního dědictví. Na konci letošního roku byla vydána kniha mapující období jejich vojenské slávy, ale také příběhy lidských osudů odehrávající se v jejich zdech.  

Hradby moravských pevností

Publikace s názvem Lidé a hradby je kolektivní odbornou monografií. Jedenáct autorů se věnuje fenoménu českomoravských bastionových pevností z různých úhlů pohledu. Na příkladu zámku Doubravská Hora u Teplic je zastoupeno téma určení definice pevnostního stavitelství (Jana Daďourková, Lukáš Sláma).

Karla Erbová - laureátka významné literární ceny
Karla Erbová: Laureátka významné literární ceny

Svět třicetileté války a byrokracie s ním spojené (Vítězslav Prchal) se odvíjí v kapitole věnované inspekční cestě plukovníka císařské armády Johanna Ulricha Pissingera po moravských pevnostech (Olomouc, Brno, Uherské Hradiště). Záležitostmi ohledně výstavby vojenského opevnění, plánem počínaje a realizací konče, se v kapitole věnované pevnosti Velká Šance u Jablunkova zabývá Martin Král. Fenomén poddanského městečka (Moravská Ostrava) na hukvaldském panství a ekonomickými či společenskými možnostmi výstavby jeho fortifikace je popsán v důkladně zpracované stati knihy (Lenka Nováková).

Pat a Mat jsou možná bratři - jen ale posuďte sami, jak moc jsou si podobní. Zde je na fotografii Pat.
ADOPTUJ: Dva úžasní mourci hledají domov

V dalších kapitolách publikace jsou pevnostní objekty součástí bojových operací války o bavorské dědictví (Zdeněk Munzar) – zdařile je pojednáno o vpádu armády prince Jindřicha Pruského na území (nejen) dnešního Libereckého kraje a bojových střetnutích s císařskou armádou včetně tzv. klamných operací v širokém perimetru území od Litoměřic po Frýdlantský a Šluknovský výběžek. 

Mozaika vzpomínek

Kniha obsahuje také tematické přesahy do zahraničí – výzkum historické zkušenosti pevnostní podzemní války (Petr Wohlmuth) na příkladu nizozemských reálií a zákopových bojů Velké války předchází vrcholovým kapitolám (Jindřich Hofman, Michael Viktořík, Vojtěch Kessler, Josef Šrámek) věnovaným souboru nejvýznamnějších pevností (Praha, Brno, Olomouc, Terezín, Josefov, Hradec Králové) v českomoravském prostoru.

V letošním roce je to 35 let, kdy nyní sedmašedesátiletému autorovi vyšla první kniha.
Lékařské prostředí zdrojem literární inspirace

Nejpodrobněji je popsán příběh Hradce Králové – ironií osudu do dnešních dnů nedochovaného pevnostního města (na rozdíl od Terezína či Josefova). V příslušné kapitole defiluje mozaika vzpomínek slavných hradeckých rodáků a obyvatel. Odvíjí se příběh postupné urbanistické proměny města, jenž zásluhou starosty Františka Ulricha a architekta Josefa Gočára vyústila do podoby „salónu republiky“.

Odborně, ale čtivě napsáno

V kontextu závěrečné kapitoly lze zaznamenat, že v publikaci nebyly podrobněji popsány dějiny Terezína – vzhledem k pietnímu významu jeho bastionové pevnosti je historický význam tohoto města srovnatelný s Hradcem Králové. V oblasti odborné terminologie se v textu objevuje pojem zemský vybranec – chybí zde vysvětlení rozdílů, kterými se příslušníci těchto oddílů lišili od vojáků zeměbraneckých jednotek – v období baroka či v 19. století byli totiž vojáci do armády převážně rekrutováni nikoliv vybíráni.

Ztracená kočička Eliška.
ADOPTUJ: Krásná norská lesní a ztracená černobílá

Kniha Lidé a hradby seznamuje čtenáře se specifickým světem pevnostního stavitelství a reáliemi s ním souvisejících. Je napsána se značnou odbornou erudicí autorů a natolik čtivě, že může inspirovat k návštěvě pevnostních areálů, které se na území České republiky zachovaly. 

STANISLAV VANĚK