První výstava, nazvaná 100 let Tyršova domu a co bylo před ním, bude k vidění od 19. května v Galerii Sokol – v průchodu do Tyršova domu směrem od Újezdu. Návštěvníkům představí, co vše se v uplynulých sto letech v areálu Tyršova domu odehrálo, k čemu dům sloužil a jak byl vnímán. Druhá výstava s názvem Heslo Čertovka: Stavba Tyršova domu, která bude v létě instalována na Kampě, se zaměří zejména na 20. léta minulého století, kdy byl objekt někdejšího Michnova paláce zakoupen Českou obcí sokolskou a přestavěn na Tyršův dům.

Návštěvník bude mít příležitost prohlédnout si některé originální soutěžní návrhy na přestavbu, které jsou uloženy ve sbírkách ČOS. Výstava navíc připomene výročí narození Františka Krásného, architekta Tyršova domu, který by 6. července oslavil 160 let. Obě dvě výstavy jsou výslednicí několikaměsíčního historického výzkumu, který vynesl na světlo řadu dosud neznámých informací. Pozoruhodným je například fakt, že ještě na počátku 20. let 20. století byl celý areál dnešního Tyršova domu obehnán vysokou zdí. Málokdo z Pražanů tušil, co se za ní ukrývá.

Malostranské zbořeniště na prodej

Od roku 1889 byly sokolské jednoty zastřešeny organizací zvanou Česká obec sokolská.  Ačkoli se jednalo o největší českou organizaci, neměla žádné reprezentativní sídlo. Absence vlastního ústředního sídla brzdila ČOS v rozvoji, proto člen vzdělávacího odboru Karel Vaníček přišel s ideou „sokolského domu“.

Jeho iniciativa vedla v roce 1910 ke zřízení komise, která měla pro nové sídlo ČOS najít vhodný objekt. Zkraje roku 1921 si delegace ČOS přišla prohlédnout „příšerně znešvařené malostranské zbořeniště“ s propadlou střechou, nezajištěnými okny a vytrhanou podlahou, to vše skryto za „ohyzdnou, vysokou zdí“. Jednalo se o raně barokní Michnův palác, jejž od roku 1767 až do konce první světové války – tedy 150 let, využívala císařsko-královská armáda jako zbrojnici. Oprava a skladování zbraní nezůstaly bez následků na podobu paláce. Jelikož ale ČOS žádnou jinou finančně dostupnou stavbu v Praze nenašla, odkoupila v roce 1921 zchátralý palác od obce Pražské. Stanula poté před otázkou, jak ze „zbořeniště“ učinit své reprezentativní sídlo.

Klub Za starou Prahu zasahuje 

ČOS původně plánovala zajištění výstavby Tyršova domu přímou objednávkou. Stavební odbor ČOS proto pověřil architekty Františka Krásného, Františka Beránka, Aloise Dryáka a Mečislava Petrů vypracováním návrhů na přestavbu. Jejich projekty byly předloženy Státnímu památkovému úřadu a Státní regulační komisi k posouzení a projednání. Klub Za starou Prahu dlouhodobě upozorňoval, aby sokolové dodrželi při stavbě Tyršova domu „podřazenost majestátu malostranského panoramatu“, a zároveň se vyslovil, že jediným demokraticky správným způsobem je vypsání veřejné soutěže.

close Jeden z návrhů na přestavbu Tyršova domu od Fr. Krásného info Zdroj: se svolením České obce sokolské zoom_in Jeden z návrhů na přestavbu Tyršova domu od Fr. Krásného

Podle něj totiž právě „takovým způsobem bylo budováno za přísného dohledu Tyršova Národní divadlo a nemůže býti méně pokrokově nyní upraven Tyršův dům.“ ČOS k vypsání veřejné soutěže přistoupila, zároveň Krásného oslovila, aby vedle soutěže vypracoval zvlášť svůj projekt. To však prý architekt se vší rozhodností odmítl a prohlásil: „Když soutěž, tak soutěž“.

Vítězem je Čertovka 

Do architektonické soutěže bylo přihlášeno 23 anonymních projektů, z nichž porota v létě roku 1922 jednomyslně vybrala vítěze. První cenu získal návrh s heslem „Čertovka“ – jednalo se o nový projekt Františka Krásného. Při komplexní rekonstrukci Krásný zachoval historický ráz paláce, avšak upravil jeho interiéry tak, aby odpovídaly potřebám funkčního a reprezentativního zázemí. Na severní straně připojil k Michnovu paláci křídlo zahrnující tělocvičnu s šatnami a umývárnami. Pod tělocvičnou byl postaven 20 metrů dlouhý bazén – ve své době jeden z prvních krytých bazénu v Praze.

Nad tělocvičnou se nacházely sluneční lázně s výhledem na celou Prahu. Kromě toho Tyršův dům skýtal kanceláře, výstavní síně, knihovnu, sokolskou prodejnu i nakladatelství ČOS. Ne náhodou je tato stavba považována za jeden z nejvýznamnějších projektů Františka Krásného. Krásný ostatně navrhl také interiéry Tyršova domu, jeho unikátní vybavení a například také bránu, kterou se prochází z Újezdu na přední nádvoří budovy.

Otevřen, a přeci uzavřen 

Slavnostní otevření Tyršova domu probíhalo v sobotu 23. a v neděli 24. května 1925. Velkolepě pojatá akce sestávala z tělocvičných vystoupení, průvodu Prahou, projevů i koncertů. Nedělního programu se v Tyršově domě účastnili četní politici včetně prezidenta Masaryka. Ovšem tu a tam prý bylo vidět zachmuřené tváře těch, kdo se nedostali na některý bod programu, a vyskytly se i „nepříjemnosti etiketní“, neboť údajně scházel smysl „pro jemné odstiňování kdo a jak má být pozván, jak má sedět a s kým mluvit“.

V sokolském tisku se o Tyršovu domu psalo jako o překrásném květu vyrostlém díky obětavosti sokolů. Objevovaly se ale také metafory jako „náš hrad“ či „chrám Pravdy, Krásy a Síly“. Starosta ČOS Josef Scheiner mluvil o „pevném týnu a tvrzi“ všeho sokolstva. Tento způsob vyjadřování naznačuje, že byl areál Tyršova domu roku 1925 sice otevřen, ovšem zároveň jako by obehnán imaginární zdí, oddělující okolní čtvrť od sakrálně pojatého prostoru, v němž se život odehrával v souladu se sokolským světonázorem.

Jak si Ital zpíval českou písničku 

Návštěvník si může dodnes v přízemních pokojích Michnova paláce prohlédnout zajímavá graffiti ze 17. století. Jedná se o kresby olůvkem, které si štukatéři předkreslili na zeď předtím, než výzdobu vyhotovili ve hmotě – ve štuku. Mezi kresbami se nacházejí některé prvky štukového dekoru, které lze vidět v palácových pokojích, náčrty architektonických prvků nebo verše psané z dlouhé chvíle.

Jedna z omítkových sond odhalila dokonce i text, který je ve skutečnosti úsměvným popěvkem. Italský štukatér se patrně od svého českého kolegy chtěl naučit tehdejší pražskou písničku a latinkou si na stěnu poznamenal: „Seztu ostain dischitu!“ Pod to jeho český spolupracovník dopsal správné znění verše: „Žes tu, ostaň vždycky tu!“ Více zajímavostí z historie Tyršova domu se čtenáři dozvědí na výstavách a prohlídkách.