V církevní hierarchii nejprve olomoucký biskup a posléze první nositel kardinálského klobouku v zemích Koruny české, který se pohyboval v blízkosti panovníka a účastnil se císařské korunovační jízdy Karla IV. do Říma. O Arnoštu z Pardubic již prof. PhDr. Zdeňka Hledíková (1938 – 2018) knihu napsala a nyní následuje publikace od téže autorky Jan Očko z Vlašimi – první český kardinál a rádce Karla IV.

Je to závěrečná práce v životě významné medievistky, emeritní profesorky pomocných věd historických na FF UK a dlouholeté ředitelky Českého historického ústavu v Římě. Zúročila v ní svojí badatelskou zkušenost a zvýraznila kontury významné osobnosti duchovního stavu.

Jan Očko z Vlašimi je jejím pohledem cílevědomý, inteligentní a diplomaticky aktivní muž. Zdůraznila jeho nešlechtický původ i Očkovo vědomí této společenské reality (šlechticem byl pouze jako člen vysokého kléru), podrobně analyzovala jeho působení v církevní hierarchii a aktivitu v právně rozmanitých causách. Orientace v archivních pramenech autorce umožnila proniknout do dříve nepříliš známých reálií a popsat příslušné souvislosti.

Cenné jsou zejména postřehy ke středověké erbovní galerii, která se nachází v interiéru hradu Lauf u Norimberku – analýzy ohledně rodového erbu pánů z Vlašimi (dvě červené supí hlavy ve stříbrném štítu), čtyř znaků biskupství českého státu a jejich držitelů, popř. zvláštní zvyklosti Jana Očka, neužívat (až na jednu výjimku) svůj predikát v úředním konání, jsou téměř dokonalé – pouze v popisech erbů někdy nerozlišovala mezi kovy a barvami.

Podrobně pojednala o Očkově kulturním mecenátu, tudíž značnou pozornost věnovala nemovitým i movitým památkám – jsou jimi katedrála sv. Víta na Pražském hradě, arcibiskupem fundované kaple, některé stavebně solitérní či součásti jím (jako církevního hodnostáře) vlastněného majetku hradů (později byly některé přestavěny na zámky) - Helfenburk u Úštěku, Hukvaldy, Roudnice nad Labem, Červená Řečice, Horšovský Týn, Rožmitál pod Třemšínem. Výjimečný přesah náleží Vlašimi a Očkovým společenským vazbám

k synovci Janovi z Jenštejna, zároveň jeho následovníku v úřadu pražského arcibiskupa, který byl donátorem oltáře v kapli tehdejšího hradu ve Vlašimi, dle které se Jan Očko psal, ale jak autorka podle dochovaných pramenů dokázala, nikdy v tomto městě nepobýval. Pomocí dochovaných artefaktů se postava prvního kardinála z českých zemí z minulosti „vynořila“ v plné plasticitě – kromě známého votivního obrazu (NG v Praze) a náhrobku ve svatovítské katedrále se jedná o kasuli, původně z augustiniánské kanonie v Rokycanech (farní úřad Rokycany), na které postavu kardinála autorka ztotožnila s Janem Očkem z Vlašimi.

Krátce po tomto objevu se život prof. PhDr. Zdeňky Hledíkové (1938 – 2018) uzavřel, ale rukopis svojí knihy ještě dokončila. Monografie Jan Očko z Vlašimi – první český kardinál a rádce Karla IV. je tedy vydána i jako pocta odborně a lidsky vynikající ženě. Nabízí kompletní odpověď na otázku, kdo byl Jan Očko z Vlašimi a lze litovat toho, že její autorka se nedožila odhalení sochy v dějinách druhého pražského arcibiskupa a prvního českého kardinála, která je od dne 22. září 2021 umístěna v zámeckém parku ve Vlašimi.