Tím dochází k znehodnocení odpadu a nabourání jednoho ze základních pilířů cirkulární ekonomiky, která odpad vnímá jako cennou surovinu. „V případě bioodpadu to platí dvojnásob, protože ho lze využít jako přírodní hnojivo pro pražskou zeleň. To však není možné, pokud je svezený odpad znečištěný například plasty všeho druhu, obalovými materiály, oleji, sklem či zbytky živočišných produktů,“ vysvětluje nejčastější hříchy tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana.

Do bioodpadu jedině bez sáčku

Právě zbytky živočišných produktů představují samostatnou kapitolu. Zbytky mléčných produktů, maso, pečivo, kosti, vlasy a zvířecí srst do hnědých nádob rovněž nepatří.

Situace je ještě horší, když tyto odpady lidé umístí do sáčku, protože v kompostárnách si s nimi nedovedou poradit. Podle Pražských služeb pochází nejvíce znečištěného odpadu z nádob umístěných v bytových domech a na sídlištích. Problematické jsou rovněž neuzamčené veřejně přístupné nádoby.

 

Dejme bioodpadu šanci

Navzdory tomu zůstávají zástupci hlavního města i svozových společností ohledně budoucnosti třídění bioodpadu optimističtí. „Separace bioodpadu je pro cirkulární ekonomiku klíčová. Navíc jde o složku odpadu, která není pro energetické využití zcela vhodná.

Spálení by mělo být až poslední možností. Dodávám, že Praha má v tomto ohromný potenciál – bioodpad tvoří více než čtvrtinu obsahu nádob na směsný odpad,“ říká náměstek primátora Petr Hlubuček.

 

Pražský bioodpad v číslech

Bioodpad lze svážet celoročně i sezónně. Sezónní svozy jsou výhodnější pro zahrádkáře, celoroční častěji pro subjekty produkující bioodpad po celý rok. Svoz bioodpadu je nastaven v podobném režimu jako svoz komunálního odpadu. To se týká i souvisejícího poplatku. Jeho plátcem je vlastník nemovitosti, sdružení vlastníků jednotek (SVJ) nebo bytové družstvo.

Mimo sezónu svážely pražské svozové společnosti 2837 biopopelnic. Se začátkem sezóny zájemců o svoz bioodpadu přibývá. Množství nádob rozmístěných po Praze se může navýšit na více než 14 000. Podíl menších 120litrových a větších 240litrových hnědých popelnic je zhruba stejný. Zároveň se v sezóně upravují trasy a mění se doba svozu. To je dáno právě vyšším počtem zákazníků.

CO DO BIOODPADU PATŘÍ?
tráva, listí, ovoce, zbytky ovoce a zeleniny, čajové sáčky, kávová sedlina, zbytky rostlin, zemina z květináčů, plevel, drny se zeminou, košťály, štěpka z větví keřů, větvičky, piliny, hobliny, kůra, seno, sláma.

CO DO BIOODPADU NEPATŘÍ?
plastové sáčky, sklo, kamení, obalové materiály, kosti, maso, kůže, tuky, oleje, mastnoty, mléčné výrobky, živočišné zbytky z kuchyní, podestýlky od domácích zvířat, zvířecí exkrementy, peří, chlupy, vlasy, uhynulá zvířata, kontaminované piliny, hobliny, kůra, nebezpečné odpady, biologicky obtížně rozložitelné materiály.

Mgr. Radim Mana