Krátce po vyhlášení samostatného Československa, 3. listopadu 1918, byl sloup stržen revolučně naladěnou skupinou Pražanů. Už tehdy sloup rozděloval společnost na příznivce stržení a jeho odpůrce.

Stejně je tomu v současnosti, kdy je společnost rozdělená na dva tábory. Odborná veřejnost reprezentovaná 26 českými historiky vydala memorandum, aby orgány Prahy nepřipustily obnovu sloupu. Přestože bylo několik petic proti obnovení sloupu, tak v lednu 2020 zastupitelstvo Hlavního města Prahy stavbu napodobeniny odsouhlasilo.

Zapomíná se na historický kontext, v kterém byl postavený původní sloup v roce 1648. Tehdy v Čechách probíhala násilná rekatolizace tj. znovuobracení nekatolíků na římskokatolickou víru. Rekatolizace v českých zemích probíhala již od bitvy na Bílé hoře v roce 1620 a byla řízena rakouským císařem.

Toto období temna nám má připomínat obnovení sloupu? Neměli bychom spíše postavit pomník obětem násilné rekatolizace v Čechách?

ROMAN NĚMEC