Dům u poslední lampy

close info Zdroj: David Černý zoom_in Dům u poslední lampy ve Zlaté uličce v Praze.

Ve Zlaté uličce na Pražském Hradě stojí dům, který nemůže spatřit každý. Podle vyprávění pražského mystika Gustava Meyrinka ho můžou spatřit jen vybraná nedělňátka (to jest lidé narození v neděli), která mají dar vidění. Tento dům ale ukrývá základní kámen Prahy. Podle proroctví kněžny Libuše se Praha má založit na vysokém ostrohu nad soutokem Vltavy a Brusnice. Pražský hrad a Zlatá ulička na takovém místě stojí.

Záhadná socha klíčníka

close info Zdroj: David Černý zoom_in Záhadná socha klíčníka ve Staroměstské mostecké věži v Praze.

Staroměstská mostecká věž skrývá jednu z nejzáhadnějších gotických soch v Praze. Říká se jí klíčník nebo také věžník. Stojí na vrcholu schodiště vedoucího na věž. Chybí jí nos a levá paže, má znetvořený obličej a záda hyzdí velká jizva. Když se pozorně podíváte do vlasů na temeni jeho hlavy, najdete kousek malé pravé ruky, snad dětské. Soudí se, že ručka patřila malé postavě, kterou nesl klíčník na zádech a která byla zničena. Socha zřejmě hlídá přístup na věž. Na opasku mu visí velký klíč a nůž. Směšně působí i to, že si spěšně kasá roucho, jako by pospíchal na záchod.

Pražský orloj

close info Zdroj: Klára Hášová zoom_in Orloj na Staroměstském náměstí v Kolíně.

Hodinovou a kalendářní desku pražského orloje obklopuje kamenný kruh, který je vyzdobený květinovými a zvířecími motivy. Celý kruh kalendářního kola obepíná kamenná vinná réva. Najdeme zde i opici a ptáka s dlouhým krkem, který by mohl být i fénix, symbolizující koloběh života, obnovy a zmrtvýchvstání. Mezi listy révy najdete i další ptáky, dokonce i skřítka. Kolo a vlastně i celý orloj podpírají dvě postavy kameníků. Jsou to výrazné skulptury, které jsou zřejmě zobrazením tvůrců orloje. V temné dutině na západní straně orloje, kam nikdy nepronike sluneční světlo, je ukrytá sova - symbol noci, rozumu a moudrosti.

Čertovy kameny na Vyšehradě

close info Zdroj: Klára Hášová zoom_in Čertovy kameny na pražském Vyšehradě.

Uprostřed staroslavného Vyšehradu za bazilikou svatého Petra a Pavla v Karlachových sadech trčí ze země tři o sebe opřené válcovité kameny. Jakoby je do země zarazil sám Belzebub. Však se těm kamenům říká Čertův sloup. Kameny jsou nejasného původu. Podle legendy je na místo dopravil ďábel. Vsadil se s knězem z baziliky, že donese sloup z Říma z chrámu svatého Petra dříve než farář odslouží na Vyšehradě mši. Svatý Petr pomohl faráři sázku vyhrát a rozzuřený čert hodil sloup na střechu kostela svatého Petra a Pavla. Sloup proletěl střechou a rozlomil se na tři kusy. Tato legenda je vyobrazena i na fresce v kostele.

Magický střed města v rotundě Nalezení svatého Kříže

close info Zdroj: David Černý zoom_in Magický střed města v rotundě Nalezení svatého Kříže v Praze.

Rotunda Nalezení svatého Kříže je pokládána za opravdový střed města. Uprostřed ní se setkávají ramena symbolického kříže. Jedno rameno spojuje katedrálu svatého Víta s rotundou svatého Longina na Rybníčku, která stojí nedaleko kostela svatého Štěpána. Tuto osu protíná v místě rotundy druhá přímka spojující kostel svatého Klimenta v Petrské čtvrti a dnes již zbouraný kostela svatého Filipa a Jakuba, který stál na smíchovském Arbesově náměstí.

Ramena kříže tvořeného kotelními stavbami jsou stejně dlouhá - měří 2400 metrů. Rotunda stojí v místě bývalého rybníka, do něhož byla podle legendy vhozena ukřižovaná dívka, která přijala křesťanství proti vůli svých rodičů. V noci po popravě se podle vyprávění přehnala přes Prahu bouřka, během níž kříž z rybníčku vyplaval a ukázal se na hladině. Když se rotunda opravovala, byl v základech nalezen velký ztrouchnivělý kříž.

Poslední žijící svědek mučednické smrti 14 františkánů

close info Zdroj: David Černý zoom_in Tis v klášteře na Jungmannově náměstí v Praze.

Ve františkánském klášteře u kostela Panny Marie Sněžné na Jungmannově náměstí stojí starodávný tis. Roste v klášterním ambitu. Byl zasazen pravděpodobně při obnově zahrady v roce 1601. Některé zdroje uvádějí, že byl tis zasazen už v dobách Karla IV - to se ale nezdá pravděpodobné. Tento tis tak byl jako malý stromeček svědkem hrozné masové vraždy, která se v klášteře a kostele odehrála v roce 1612, kdy do areálu vtrhla lůza a velice krutý způsobem pobila 14 řeholníků. Tis červený je nejstarší strom v historické Praze.