Díra do pekla? Kolský vrt: 

| Video: Youtube

Vstup do pekla. Tak je mnohými nazývám nejhlubší vrt do zemských hlubin, jaký kdy člověk uskutečnil. Nachází se na ruském poloostrově Kola v Murmanské oblasti na severozápadě Ruska. „Místní přísahají, že z něj můžete slyšet křik duší mučených v pekle,“ uvedl zpravodajský web BBC.

Vrt je hluboký přes 12 kilometrů a dosáhnout takové hloubky trvalo zhruba 20 let. Rusové se do tohoto náročného projektu kdysi rozhodli jít i proto, aby svým rivalům formujícím se kolem USA a západního Německa dokázali, že jsou technologicky prostě dále.

Rusům se nedalo příliš věřit

Jak připomněl web BBC, do podobného projektu se pustili i Němci. Jedním z důvodů byl fakt, že Rusové nebyli ochotni poskytnout informace, jakých vědeckých zjištění při vrtu dosáhli. Potvrdil to i Uli Harms z International Continental Scientific Drilling Program, který jako mladý vědec na německém vrtu pracoval.

„Když začali Rusové vrtat, tvrdili, že našli volnou vodu i ve větší hloubce, než je pět kilometrů. A tomu většina západních vědců nevěřila. V hloubce pěti kilometrů je totiž zemská kůra tak hustá, že přes ni voda nepronikne,“ připomenul Uli Harms.

Západní vědci však chtěli mít vše potvrzeno, proto se pod zem vydali také. Nakonec se dostali do hloubky „jen“ asi devíti kilometrů.

Také německý vrt vydává temné zvuky. „Když holandská umělkyně Lotte Geevan spustila svůj mikrofon chráněný tepelným štítem do německého vrtu, zachytil hluboký dunivý zvuk, který vědci nedokázali vysvětlit… Někteří lidé si mysleli, že to zní jako peklo, jiní si mysleli, že slyší planetu dýchat,“ píše BBC.

Hlubší vrtání zastavily vysoké teploty a peníze

V případě ruského projektu na poloostrově Kola začali Rusové vrtat v roce 1970. Jak uvedl web Scienticific American, otvor do nitra Země je široký 23 centimetrů. Původně se počítalo s tím, že by se technika měla dostat ještě hlouběji a dosáhnout téměř patnáct kilometrů pod zem.

„Jenže projekt musel být předčasně ukončen. V hloubce 12 kilometrů pod zemí už byla teplota 180 stupňů Celsia. To bylo asi dvakrát více, než se předpokládalo. A při takové teplotě docházelo k deformacím vrtné soustavy,“ uvedl Scientific American.

Práce skončily v roce 1992. Přispěl k tomu i fakt, že se Sovětský svaz rozpadl a na takové nákladné projekty nebyly peníze.

Postupem času však Rusové uvolnili informace o tom, na co během vrtu narazili a co zjistili. „Během vrtání z hlubin vybublal plynný vodík, stejně jako helium, dusík a oxid uhličitý. V hloubce asi sedmi kilometrů bylo nalezeno 24 druhů dvě miliardy let starých neporušených mikrofosilií (o velikosti do jednoho milimetru – pozn. red.). Byly uzavřeny v organických sloučeninách uhlíku a dusíku, které je zřejmě chránily před intenzivním teplem a tlakem, jaké v těchto hloubkách panují,“ připomenul web Earth Date.

close Kolský hlubinný vrt se nachází v Murmanské oblasti nedaleko Finska. info Zdroj: Wikimedia Commons, TUBS, CC BY-SA 3.0 zoom_in Kolský hlubinný vrt se nachází v Murmanské oblasti nedaleko Finska.

Turisté rozkrádají vědecké artefakty

Pozůstatky ojedinělého vědeckého projektu jsou nyní cílem turistů, kteří vyhledávají nevšední místa a zážitky. Jednou z nich je i Elizaveta Udalová, která místo nejhlubšího vrtu navštívila letos v červenci.

Podle ní jde o velmi působivé místo. „Je možné si tu prohlédnout a osahat samotnou zakonzervovanou díru do hlubin. Rovněž se tu lze procházet mezi opuštěnými technickými budovami a laboratořemi. Také tu zůstala po vědeckém výzkumu řada artefaktů, jaké je oblečení, vybavení a dokumentace. Bohužel tyto věci turisté stále častěji kradou,“ uvedla Elizaveta Udalová.

close Budovy jsou už značně zchátralé. info Zdroj: Wikimedia Commons, Jevgenij Anatolijevič Šelkovnikov, CC BY-SA 4.0 zoom_in Budovy jsou už značně zchátralé.

Uvedla, že nejlepším obdobím pro návštěvu je léto, když je sucho. V zimě je místo prakticky nedostupné.

Do hlubin se nyní dere Čína

Druhý a třetí nejhlubší vrt světa by měl být v nejbližších letech dokončen v Číně. Podle webu CNN má vrtací souprava v povodí řeky Sichuan v jihozápadní Číně dosáhnout hloubky 10 520 metrů. Cílem je snaha objevit nové nerostné bohatství. „Inženýři očekávají, že v místě najdou zásoby zemního plynu,“ uvedl web CNN.

Ještě o zhruba 700 metrů hlouběji se Číňané chtějí dostat v Tarimské pánvi v severozápadní čínské autonomní oblasti Sin-ťiang.

V Česku se vědci dostali do šesti kilometrů

A do jaké největší hloubky se dostali výzkumníci v ČR? „Na východním okraji vesnice Jablůnka mezi Vsetínem a Valašským Meziříčím se nachází nejhlubší vrt ve střední Evropě – dílo Jablůnka 1, který v roce 1982 dosáhl hloubky 6506 metrů. Dnes je již uzavřený,“ odpověděl na otázku web Hvězdárna.

Jak ještě připomněl web CNN, hluboké vrtání do nitra Země umožňuje vědcům získat další informace o tom, jak vznikla naše planeta. Zemská kůra totiž působí jako geologická časová osa formování světa. Existují však také silné komerční pobídky, mezi něž patří i využívání potenciálně lukrativních energetických rezerv ukrytých hluboko v Zemi.

Co je pod povrchem? 
Země se skládá z několika vrstev, takzvaných geosfér, které na sebe volně navazují:
- nejblíže povrchu se nachází litosféra, která má mocnost od 0 do 60 km (místně kolísá mezi pěti až 200 kilometry). Litosféra je složena ze zemské kůry s průměrnou mocností 0 až 35 km a svrchního pláště s mocností 35 až 60 kilometrů. Zemský plášť je v hloubce asi 35 až 2890 kilometrů
- pod pláštěm je situované jádro. V hloubce 2890 až 5100 kilometrů je vnější tekuté jádro a pod ním v hloubce 5100 až 6378 km vnitřní pevné jádro

close Facebook Deník Styl je tu pro každého. info Zdroj: Deník/Denisa Lottmannová zoom_in Facebook Deník Styl je tu pro každého.