Oficiálním vlastníkem a developerem projektu Haludovo Palace Hotel v Chorvatsku byla socialistická společnost Brodokomerc se sídlem v nedaleké Rijece. Mužem, který stál za myšlenkou zrodu hotelu a figuroval jako významný investor, byl Bob Guccione - majitel americké společnosti Penthouse. Ta už v té době byla světoznámá vydáváním erotického časopisu.

Do projektu na chorvatském ostrově Krk na přelomu 60. a 70. let Guccione vložil na tehdejší dobu opravdu tučnou sumu - něco kolem 50 milionů dolarů. A to zejména na vybudování kasina.

Z doby, kdy byl hotel za socialismu ještě rájem luxusu:

„Nejen bohatí Američané sem přijížděli i například jen na víkendové pobyty plné hazardu. Utráceli v kasinu tolik peněz, že platit za hotelové pokoje bylo jednoduše zbytečné. Ubytování v hotelu tak pro ně bylo zdarma. Byla to i taková oáza promiskuity uprostřed socialistického prostředí,“ uvedl ve své odborné práci věnované hotelu Dino Vojvodic z holandské Technické univerzity DELFT.

Traduje se, že zde hezké chvilky strávil také irácký diktátor Saddám Husajn a někdejší švédský premiér Sven Olof Joachim Palme.

Jak připomenul web Insider, hotel byl tak extravagantní, že jeden z bazénů byl údajně naplněn šampaňským. „Samozřejmostí bylo, že krásné hostesky pak hosty zásobovaly pokrmy s kaviárem a humry,“ uvedl web Insider.

Celý komplex nabízel luxusní zážitek i tím, že zde byl bowling, tenisové kurty a kryté i venkovní bazény. I okolní zahrady byly pro mnohé dechberoucí. To vše umístěno na více než 100 000 metrech čtverečních, tedy na ploše odpovídající zhruba patnácti fotbalovým hřištím.

Podobu Haludovo Palace Hotel navrhl architekt Boris Magaš, uznávaná osobnost jugoslávské modernistické architektury. Dokázal se poměrně dobře vypořádat s potřebnými funkcemi, jaké měl hotel nabízet, a také s členitým pobřežím. Nicméně architektonická kvalita návrhu jako taková byla spíše průměrná.

Před a po. Rozdíl je opravdu tristní:

| Video: Youtube

Z luxusu tábor pro uprchlíky

Jelikož zejména do nejvýdělečnější části komplexu – kasina - byl vstup pro běžné Jugoslávce omezen, financování provozu bylo závislé na penězích od návštěvníků ze Západu. A těch zase s ohledem na mimořádně drahý provoz nebylo tolik, jak si alespoň investoři představovali. Proto se projekt zhruba po roce dostal do vážných finančních potíží. Byť jako takový nezanikl, musel hodně slevit z nabízených služeb. Fungoval tak až do roku 1991, kdy jeho činnost zcela ukončila válka v Jugoslávii. Nějaký čas sloužil také jako uprchlický tábor.

V roce 1995 se objekt opět dostal do rukou soukromých investorů, ale ani těm se nepodařilo vrátit mu někdejší věhlas. Hotel tak nyní doslova požírá čas. „Je to docela paradox. Hotel Haludovo Palace byl v kdysi docela uzavřené zemi (v době socialismu bylo poměrně složité opustit východní blok) živým a pulzujícím místem. Nyní, když je země otevřená, se stal opuštěnou ruinou,“ uvedl ve své odborné práci Dino Vojvodic. „Dnes tak resort ční nad rybářským městečkem Malinska jako symbol vzestupu a pádu země, která jej vytvořila,“ popsal stavbu web balkaninsight.

Haludovo Palac Hotel však nezůstává bez povšimnutí ani nyní. Stal se totiž rájem takzvaných urbexerů. Tedy lidí, kteří rádi prozkoumávají opuštěné objekty.