Zachránili botanický unikát, sádky přemění na vodní zahradu

Jde o Bečovskou botanickou zahradu a průvodcem nám bude její ředitel Jiří Šindelář.

Bečovská botanická zahrada je jednou z nejstarších fungujících botanických zahrad v Čechách a na Slovensku a založena byla už v roce 1918. „Ale bohužel jí potkal takový pohnutý osud, jako celé Sudety. Po roce 1945 byla zapomenuta, opuštěna a zcela zdevastována,“ říká ředitel Bečovské botanické zahrady Jiří Šindelář. „Až v roce 2005 naše nezisková organizace zahájila její rekonstrukci, a jsme tak jediná botanická zahrada v Čechách, která není zřizována státem, krajem, městem nebo univerzitou. Proto naše botanická zahrada musí být tak trochu jiná,“ poukazuje s tím, že zahrada se pyšní kolekcí stoletých stromů. „Některé jsou i nejstaršími exempláři, které v Čechách můžeme vidět, jako například korkovník amurský.“

Botanický unikát západu Čech

Expozice zahrady je tvořena rostlinami různých světadílů, protkána cestičkami, pěšinami nepřehlédnutelným Korunním rybníkem s lekníny i dovádivými kapry. Na svahu najdete také altán, který by se dal jistě nazvat meditační knihovnou. Pro nadšence toužící po zdolání místních skalisek je připravena ferrata s několika trasami pro začátečníky i pokročilé.

Zajímavostí je druhová pestrost zahrady i její historie. V roce 1931 zde bylo evidováno 321 rostlinných rodů v 1005 druzích. V zahradě jsou dosud mimo jiné dochovány velmi cenné dřeviny, mezi nimi například zmiňovaný korkovník amurský, který obdržel titul „Strom hrdina“ České republiky pro rok 2005. Za zmínku stojí další zajímavost, že i zde chytali při své návštěvě ryby Jurij Gagarin a Valentina Těreškovová.

Smrkovec zdevastovala vojenská střelnice, přečkal jen kamenný most

Bečovskou botanickou zahradu čekají změny a návštěvníci se mohou těšit na více vody, více vodních rostlin exotických i domácích. „Když jsme začínali s rekonstrukcí, tak jsme si říkali, že při našich finančních a personálních možnostech bude obnova botanické zahrady trvat padesát let.“ Nadšenci, pracovníci a milovníci botanické zahrady ji obnovují po malých krůčcích. „Patří k tomu i sjednocování částí a pozemků. Letos se nám podařilo pronajmout původní alpskou louku, která se v padesátých letech proměnila na intenzivní rybochovné zařízení – sádky. My je rušit samozřejmě nechceme. Využijeme je k vybudování expozice vodních rostlin exotických i domácích,“ vidí budoucnost Jiří Šindelář.

Další snahou a vizí je vytvořit prostor pro uchování zvláště chráněných rostlin Slavkovského lesa, Krušných hor a celého Karlovarského kraje. Veškeré práce musí ale dělat při návštěvnickém provozu. Přesto věří, že návštěvníkům vodní zahradu představí za pět let. „V minulých dnech jsme byli pro expozici leknínů a dalších vodních rostlin.“